Arvale - Journey Of Illusion
8.12.2004, Silgin, recenze
Abych řekl pravdu, překvapovalo mě, že na PocketPC prozatím neexistovala hra ve stylu starých Final Fantasy pro SuperNintendo. Ačkoli mají naše kapesní 'hračky' více než schopné vlastnosti, nikdy se hra podobného typu neobjevila jinde než na nějakém emulátoru, a to člověku mé povahy přijde i docela líto. Arvale od PDAMill ovšem vyplňuje tuto mezeru více než dostatečně. Konečně tedy mohu říct: "Už je to tady a vůbec to není
špatné!"
špatné!"
Příběh, jako u většiny RPG stylu Final Fantasy, začíná prostě. Ve světě Arvale se kdysi draci spojili s lidmi, aby je naučili používání magie. Svět tedy prosperoval, až do chvíle, kdy se tento systém přestal líbit Temnému Drakovi (samosebou nejsilnějšímu ze všech). Když totiž viděl, jak se lidé ostatním drakům podbízejí aby získali ještě trochu více moci, Temného to rozzuřilo a začal jak lidi, tak draky likvidovat. Nějakou dobu vše vypadalo s lidmi bledě, ale objevil se jeden hrdina, který Temného draka uspal. To se stalo asi před 2000. lety. Aby se drak neprobudil, musí vždy za nějakou dobu být vybrán jiný hrdina, který opět draka uspí a následně se vydá jinam, kde působí další hrdinské skutky. Ovšem všechno je nakonec úplně jinak... Hráč se tedy dostává do role králova zahradníka, který byl tedy vybrán za nového hrdinu,jenž má draka opět uspat, aby byl na světě zachován klid a mír.
A jak je to všechno technicky vyvedené?
První věc, co na většinu hráčů působí, je určitě grafické zpracování. To se, jak u PDAMill bývá zvykem, opět velice povedlo. Styl se drží jasně právě starých Final Fantasy, tedy hrdinu vidíme z jakéhosi pseudoptačího pohledu, ovšem ve velmi detailním prostředí. Ohníčky plápolají, vlajky se třepotají, voda ve fontáně teče a lidé ve městech, sice trošku chaoticky, ale chodí. Navíc, pokud jsme v nějakém nepřátelském místě, jsou vidět i nestvůry, které člověka pronásledují, dokud jim buď neunikne, nebo nezačne boj. A to je druhý pohled ve hře. Boje se odehrávají v jiném zobrazení, tedy přímo z boku. Autoři slibují více než 200 nestvůr, každou s vlastní grafikou. Opravdu tomu tak je. Nestvůry jsou propracovány do nejmenších detailů, stejně tak i náš hrdina. Každá zbraň či kouzlo vytváří jiný efekt, což mě osobně příjemně překvapilo a dává to hře slušný konzolový vzhled.
Grafika = 9 z 10
Další kategorie, která každému příběhu buď dodá na síle nebo ho uplně zničí bývá hudba a zvuk. Ačkoli se pro popis této kategorie necítím zrovna kompetentní, mám dojem, že se autoři drželi s hudbou na ůrovni 16-bitových soundtracků starých konzolí, které já považuji za jedny z nejlepších hudebních kreací. Zvuk se občas míjí s dějem na obrazovce, ale to je asi tak vše co se mu dá vytknout. Provedení a nasamplování patří rozhodně k tomu lepšímu, co jsem na PDA zatím viděl.Tedy:
Hudba a zvuk = 8 z 10
Pokud si člověk chce užít dobré hry, musí ji být schopen ovládat co nejjednodušeji. Ovládání přes d-pad na ipaqu je jak jednoduché, tak se dá provádět bez problémů jednou rukou. Všechna tlačítka jsou přehledně popsána, což ovládání velice zjednodušuje. Ovládání stylusem je trošku horší. Možná to je jen vada zrovna u mě, ale občas hra na tapnutí stylusu nereaguje, nebo reaguje dlouhou dobu a navích špatně. Takže jsem přešel raději na d-pad, který to vše samozřejmě řeší víc než k mé naprosté spokojenosti.
Ovládání = 6 se stylusem, 10 na D-padu z 10
Samosebou, pokud jde o hru, je nejdůležitějším faktorem ze všech celková hratelnost. Opět není co vytknout. Naopak, některé věci by stály za vyzvednutí. Hry totiž poslední dobou postrádají většinou jak kvalitní příběh, tak především alespoň dávku lehkého humoru. Ovšem tato hra v obou případech exceluje. Příběh je totiž neuvěřitelně závislý na tom, jak s lidmi jednáte. Pokud jste hrubián a na všechny vedlejší úkoly buď kašlete, nebo je velmi nepříjemně odmítátečeká vás jiný konec a celkově se příběh od hodného "Ivánka" naprosto liší. Z čehož navíc vyplývá, že hra obsahuje víc závěrů, než jen jeden, čili se bez problémů dá hrát několikrát po sobě s úplně jinými situacemi.
A pokud jde o humor, hra jím na správných místech opravdu nešetří. To ovšem stojí za zahrání, vysvětlovat zde, jak jsou vtipné rozhovory s dvoukolákem asi nemá smysl. Mám-li mluvit o základní aspekty RPG her, jako je vývoj postavy nebo používání předmětů, i zde se autoři docela vyřádili. Postava se vyvýjí při každém postupu o level výše (jak netypické a fádní, že ;) ) a to ve 3 základních kategoriích - Strength (síla), Dexterity (obratnost) a Knowledge (inteligence nebo vědomost). Tyto vlastnosti mají vliv hlavně na soubojové scény, kde samozřejmě platí, že čím vyšší síla, tím větší zranění a víc životů, obratnost to samé o obranyschopnosi a inteligence na kouzla.
Ovšem zde se dostáváme právě k oněm zmiňovaným předmětům. Kouzelné svitky, nebo hůlky, jsou většinou limitovány inteligencí, od které jsou možné používat. O zbraních a ostatních předmětech toto naštěstí neplatí, takže každého můžete mlátit po palici ať máte inteligenci 90 nebo 0. Což se samozřejmě hodí. U předmětů je ovšem ještě jeden aspekt, na který správný kapesní dobrodruh nesmí zapomínat. A tedy použitelnost předmětů. U takových věcí jako jsou uzdravující lahvičky se to předpokládat dá, ovšem například na použitelnost zbraně, štítu nebo brnění na 15 soubojů, to je celkem novinka. Z čehož vyplývá že inventář má člověk většinu hry plný (tedy pokud nechce zahynout hned na druhém rohu). Většina lidí tento fakt může považovat za omezující, ale mě přišel spíše jako positivní článek ve hře. Hráč pak musí čas od času zajít do města nebo vesnice aby si doplnil zásoby nejen lahviček, ale i mečů, kladiv, štítů a jiných zábavných 'hraček', čímž je zaručen například ten fakt, že když už je člověk ve městě, ukončí nějaký vedlejší úkol.Takže:
Hratelnost = 10 z 10
A jak je to všechno technicky vyvedené?
Grafika
První věc, co na většinu hráčů působí, je určitě grafické zpracování. To se, jak u PDAMill bývá zvykem, opět velice povedlo. Styl se drží jasně právě starých Final Fantasy, tedy hrdinu vidíme z jakéhosi pseudoptačího pohledu, ovšem ve velmi detailním prostředí. Ohníčky plápolají, vlajky se třepotají, voda ve fontáně teče a lidé ve městech, sice trošku chaoticky, ale chodí. Navíc, pokud jsme v nějakém nepřátelském místě, jsou vidět i nestvůry, které člověka pronásledují, dokud jim buď neunikne, nebo nezačne boj. A to je druhý pohled ve hře. Boje se odehrávají v jiném zobrazení, tedy přímo z boku. Autoři slibují více než 200 nestvůr, každou s vlastní grafikou. Opravdu tomu tak je. Nestvůry jsou propracovány do nejmenších detailů, stejně tak i náš hrdina. Každá zbraň či kouzlo vytváří jiný efekt, což mě osobně příjemně překvapilo a dává to hře slušný konzolový vzhled.
Grafika = 9 z 10
Zvuk
Další kategorie, která každému příběhu buď dodá na síle nebo ho uplně zničí bývá hudba a zvuk. Ačkoli se pro popis této kategorie necítím zrovna kompetentní, mám dojem, že se autoři drželi s hudbou na ůrovni 16-bitových soundtracků starých konzolí, které já považuji za jedny z nejlepších hudebních kreací. Zvuk se občas míjí s dějem na obrazovce, ale to je asi tak vše co se mu dá vytknout. Provedení a nasamplování patří rozhodně k tomu lepšímu, co jsem na PDA zatím viděl.Tedy:
Hudba a zvuk = 8 z 10
Ovládání
Pokud si člověk chce užít dobré hry, musí ji být schopen ovládat co nejjednodušeji. Ovládání přes d-pad na ipaqu je jak jednoduché, tak se dá provádět bez problémů jednou rukou. Všechna tlačítka jsou přehledně popsána, což ovládání velice zjednodušuje. Ovládání stylusem je trošku horší. Možná to je jen vada zrovna u mě, ale občas hra na tapnutí stylusu nereaguje, nebo reaguje dlouhou dobu a navích špatně. Takže jsem přešel raději na d-pad, který to vše samozřejmě řeší víc než k mé naprosté spokojenosti.
Ovládání = 6 se stylusem, 10 na D-padu z 10
Hratelnost
Samosebou, pokud jde o hru, je nejdůležitějším faktorem ze všech celková hratelnost. Opět není co vytknout. Naopak, některé věci by stály za vyzvednutí. Hry totiž poslední dobou postrádají většinou jak kvalitní příběh, tak především alespoň dávku lehkého humoru. Ovšem tato hra v obou případech exceluje. Příběh je totiž neuvěřitelně závislý na tom, jak s lidmi jednáte. Pokud jste hrubián a na všechny vedlejší úkoly buď kašlete, nebo je velmi nepříjemně odmítátečeká vás jiný konec a celkově se příběh od hodného "Ivánka" naprosto liší. Z čehož navíc vyplývá, že hra obsahuje víc závěrů, než jen jeden, čili se bez problémů dá hrát několikrát po sobě s úplně jinými situacemi.
A pokud jde o humor, hra jím na správných místech opravdu nešetří. To ovšem stojí za zahrání, vysvětlovat zde, jak jsou vtipné rozhovory s dvoukolákem asi nemá smysl. Mám-li mluvit o základní aspekty RPG her, jako je vývoj postavy nebo používání předmětů, i zde se autoři docela vyřádili. Postava se vyvýjí při každém postupu o level výše (jak netypické a fádní, že ;) ) a to ve 3 základních kategoriích - Strength (síla), Dexterity (obratnost) a Knowledge (inteligence nebo vědomost). Tyto vlastnosti mají vliv hlavně na soubojové scény, kde samozřejmě platí, že čím vyšší síla, tím větší zranění a víc životů, obratnost to samé o obranyschopnosi a inteligence na kouzla.
Ovšem zde se dostáváme právě k oněm zmiňovaným předmětům. Kouzelné svitky, nebo hůlky, jsou většinou limitovány inteligencí, od které jsou možné používat. O zbraních a ostatních předmětech toto naštěstí neplatí, takže každého můžete mlátit po palici ať máte inteligenci 90 nebo 0. Což se samozřejmě hodí. U předmětů je ovšem ještě jeden aspekt, na který správný kapesní dobrodruh nesmí zapomínat. A tedy použitelnost předmětů. U takových věcí jako jsou uzdravující lahvičky se to předpokládat dá, ovšem například na použitelnost zbraně, štítu nebo brnění na 15 soubojů, to je celkem novinka. Z čehož vyplývá že inventář má člověk většinu hry plný (tedy pokud nechce zahynout hned na druhém rohu). Většina lidí tento fakt může považovat za omezující, ale mě přišel spíše jako positivní článek ve hře. Hráč pak musí čas od času zajít do města nebo vesnice aby si doplnil zásoby nejen lahviček, ale i mečů, kladiv, štítů a jiných zábavných 'hraček', čímž je zaručen například ten fakt, že když už je člověk ve městě, ukončí nějaký vedlejší úkol.Takže:
Hratelnost = 10 z 10
