Recenze zařízení D-Link DBT-900AP Bluetooth Access Point
9.3.2006, Pavel Koza, recenze
Zařízení D-Link DBT-900AP Bluetooth Access Point nabízí v ryzí podobě pouze to, co se z jeho názvu dá očekávat. Tedy přístupový bod pro připojení Bluetooth zařízením, kterým následně nabídne možnost připojení do klasické ethernetové sítě, nejčastěji k Internetu. V dnešní době se sice už setkáme mnohem více s přístupovými body pro technologii WiFi, ale pro část uživatelů to stále může být poměrně vítaný prostředek, jak si doma nebo v kanceláři zpříjemnit život.
V rámci zlepšování "služeb" vám, čtenářům podrobných recenzi různých Pocket PC nebo Smartphone zařízení, jsem v nedávné době uskutečnil řadu nákupů. Jednou položkou v mém nákupním seznamu byl i přístupový bod pro připojení Bluetooth zařízení. Proti očekávání byl překvapivý problém ho sehnat, na rozdíl od přístupových bodů pro WiFi je nabídka velmi omezená. Nakonec jsem si ze dvou nalezených produktů vybral, především z důvodu lepší dostupnosti, zařízení D-Link DBT-900AP Bluetooth Access Point. U nás ho prodává několik společností, své štěstí můžete zkusit například u firmy Acent, která vám jej nabídne za necelých 1900 korun včetně daně.
Ale proč jsem si toto zařízení vlastně vybíral? Inu proto, že některá zařízení s integrovaným Bluetooth modulem nabízí i BT profil PAN (Personal Area Network) a já tento profil neměl na čem otestovat. Vzhledem k stále více používanému ovladači BT modulu z dílny Microsoft se jejich počty stále snižují, ale pro část uživatelů může stále jít o jedinou možnost, jak se ze svého PDA pohodlně připojit k Internetu.
V krabici najdeme jen to nejnutnější, žádné extra vybavení nečekejte.
Přístupový bod sám o sobě je velmi kompaktní, tvoří ho více méně dokonalý kvádr s oblými hranami. Jeho rozměry jsou 103 x 61 x 28 milimetrů, hmotnost 96 gramů (včetně antény). Zajímavé jsou pouze dvě strany - přední a zadní. Na té přední je trojice zelených LED diod - levá zobrazuje stav napájení, prostřední stav komunikace přes Bluetooth a pravá stav komunikace přes LAN. Na zadní straně najdeme konektor pro připojení externí antény, konektor RJ-45 pro připojení ethernetového kabelu, otvor pro reset a konektor pro připojení zdroje elektrické energie (5V, 2A). A když dodám, že na spodní straně je čtveřice gumových "nožiček", máme kompletní přehled zařízení hotov.
Anténka je šroubovací a má jeden kloub. Dá se nastavit ve třech pozicích - rovné, v úhlu 45 stupňů a v úhlu 90 stupňů.
Zdroj elektrické energie je nezajímavý, délka kabelu je 180 centimetrů. Stejně dlouhý je i přibalený ethernetový kabel, maximální vzdálenost mezi nějakým zdrojem IP konektivity a BT přístupovým bodem je tedy 180 centimetrů (samozřejmě může být delší, ale to už si musíte sehnat kabel někde jinde).
Velmi užitečnou a překvapivě praktickou pomůckou je přibalený držáček, který je v balení včetně dvojice šroubků a hmoždinek pro upevnění na zeď. Držáček je možné složit do dvou tvarů (viz fotografie). V prvním je možné AP upevnit ve vzpřímené poloze například na vašem pracovním stole, v druhé je možné jej připevnit na zeď. Jednoduché, ale velmi elegantní a promyšlené řešení!
Nakonec zbývá uvést stručný návod, ale protože si brzo ukážeme, že na AP není vlastně ani co nastavovat, jeho stručnost nijak nevadí.
Úvodem popisu zařízení nic nezkazím tím, když přeložím parametry a vlastnosti zařízení uváděné výrobcem:
Tak, to je vše. A i když je to velmi stručné, jen těžko najdu něco víc, co by stálo za to doplnit. Protože, jak si povíme v další kapitole, zařízení D-Link DBT-900AP Bluetooth Access Point je tak jednoduché, že jednodušší už snad být ani nemůže.
Když jsem toto zařízení dostal do ruky poprvé, hledal jsem nějaký návod. Je to totiž první Bluetooth AP, jaké jsem měl možnost zkoušet, a tak jsem si chtěl ušetřit okamžiky zoufalství při marných pokusech nastavit zařízení bez jakékoliv nápovědy. Místo návodu jsem ale našel pouze čtyřstránkový návod s popisem, jak spárovat zařízení se stolním počítačem. Nebudu to protahovat - žádný manuál jsem nenašel, protože zařízení se nedá vůbec žádným způsobem konfigurovat! Pro úspěšné použití BT AP je nutné splnit dva předpoklady - v LAN konektivitě mít nakonfigurovaný DHCP server pro automatické přidělení nastavení IP protokolu (statiská konfigurace není možná!) a znát PIN "root" pro úspěšné spárování AP s dalším BT zařízením. To je všechno. Naprosto všechno.
Pokud máme zařízení připojeno k nějaké LAN (doma to bude asi kabelový modem či jiné zařízení umožňující domácí připojení k Internetu) a bylo možné získat IP adresu z DHCP serveru, můžeme se pokusit připojit z nějakého PDA. Jak již bylo řečeno, jedinou nutnou podmínkou je, aby jeho BT ovladač podporoval profil PAN (Personal Area Network). Obrázky pochází konkrétně ze zařízení HP iPAQ h4150, ale situace byla nachlup stejná i u ostatních Pocket PC zařízení, která jsem testoval.
Postup je skutečně zcela triviální. Spustíme průvodce pro připojení zařízení k Internetu nebo LAN, z nalezených zařízení vybereme to správné (tedy DBT-900AP), zadáme správné párovací heslo (v tomto případě trochu nezvykle slovní, konkrétně "root") a nakonec jen vybereme, zda chceme komunikaci šifrovat nebo ne. V některých případech navíc ještě musíme zadat, že se pomocí tohoto rozhraní připojujeme k Internetu, ale to je skutečně vše. Pak už se stačí jen připojit a můžeme brouzdat.
A jaké je používání BT AP v praxi? V prvé řadě je nutné upozornit na to, že i když je princip fungování více méně shodný s fungováním WiFi AP a obě komunikace probíhají v bezlicenčním pásmu 2,4GHz, jsou zde některé zásadní rozdíly. Stručně řečeno, Bluetooth nabízí při nižší spotřebě energie nižší přenosovou rychlost a kratší dosah, zatímco WiFi nabízí vyšší rychlosti a dosah při výrazně vyšší spotřebě. Pokud budu konkrétní, tak teoretický dosah tohoto Bluetooth přístupového bodu je 20 metrů. Ovšem 20 metrů ve volném prostoru, pokud jej budete používat v bytě, tak jakmile je mezi přijímačem a vysílačem jakákoliv překážka, rychlost a kvalita spojení jsou prudce dolů. Na pokrytí celého bytu jedním BT AP zapomeňte, už ve vedlejší místnosti je to hodně špatné (záleží na materiálu a i na tom, jestli například necháte otevřené dveře), přes dvě stěny je to marné úplně. Jinými slovy - BT AP je schopný pokrýt signálem pouze jednu místnost, cokoliv navíc už záleží na okolnostech a nedá se s tím počítat.
Pokud jde o rychlost přenosu, ta je (alespoň z hlediska užití na PDA) dostatečná. Teoreticky je možné dosáhnout až 723Kbps (tedy cca. 88KB/s), nicméně v praxi takové rychlosti dosáhnete jen stěží, navíc s rostoucí vzdáleností mezi vysílačem a přijímačem rychlost dále klesá. Mě osobně se při pokusu, kdy obě zařízení od sebe byla vzdálena jen pár desítek centimetrů, dařilo stahovat data rychlostí skoro 70KB/s. Při testech na zařízení cenzurováno, zatím...:) jsem bez problémů sledoval streamované videoklipy ze stránky Windows Media Mobile a dokonce je souběžně poslouchal na připojených BT sluchátkách od firmy HP.
Zařízení jsem celkově zkoušel na třech Pocket PC zařízeních (kromě toho tajného i na Acer n311 a na iPAQ h4150) a ne svém notebooku Dell Latitude X1. Zatímco s Pocket PC jsem slavil 100% úspěch, s notebookem 100% neúspěch. Prostě to házelo chybu a nikde jsem (na notebooku) nenašel nic, co by se dalo změnit...
Co říci závěrem? D-Link DBT-900AP Bluetooth Access Point je striktně jednoúčelové zařízení, které dělá jen to, co dělat má. Je samozřejmě otázka, jestli se v rámci zjednodušování ořezávání funkcí trochu nepřehnalo (například nemožnost nastavit pevnou IP adresu může být pro někoho limitující), ale to je prostě vlastnost. Stejně tak záleží jen na vás, jestli chcete utratit necelé 2000 korun za něco, co je alespoň částečně schopen nahradit například ActiveSync a stolní počítač. Ale to už si musíte rozhodnout sami:)
Ale proč jsem si toto zařízení vlastně vybíral? Inu proto, že některá zařízení s integrovaným Bluetooth modulem nabízí i BT profil PAN (Personal Area Network) a já tento profil neměl na čem otestovat. Vzhledem k stále více používanému ovladači BT modulu z dílny Microsoft se jejich počty stále snižují, ale pro část uživatelů může stále jít o jedinou možnost, jak se ze svého PDA pohodlně připojit k Internetu.
Co máme v krabici?
V krabici najdeme jen to nejnutnější, žádné extra vybavení nečekejte.
- Samotný BT přístupový bod
- Anténu
- Zdroj elektrické energie
- Ethernetový kabel CAT5 UTP
- Držáček
- Velmi stručný návod
Přístupový bod sám o sobě je velmi kompaktní, tvoří ho více méně dokonalý kvádr s oblými hranami. Jeho rozměry jsou 103 x 61 x 28 milimetrů, hmotnost 96 gramů (včetně antény). Zajímavé jsou pouze dvě strany - přední a zadní. Na té přední je trojice zelených LED diod - levá zobrazuje stav napájení, prostřední stav komunikace přes Bluetooth a pravá stav komunikace přes LAN. Na zadní straně najdeme konektor pro připojení externí antény, konektor RJ-45 pro připojení ethernetového kabelu, otvor pro reset a konektor pro připojení zdroje elektrické energie (5V, 2A). A když dodám, že na spodní straně je čtveřice gumových "nožiček", máme kompletní přehled zařízení hotov.
Anténka je šroubovací a má jeden kloub. Dá se nastavit ve třech pozicích - rovné, v úhlu 45 stupňů a v úhlu 90 stupňů.
Zdroj elektrické energie je nezajímavý, délka kabelu je 180 centimetrů. Stejně dlouhý je i přibalený ethernetový kabel, maximální vzdálenost mezi nějakým zdrojem IP konektivity a BT přístupovým bodem je tedy 180 centimetrů (samozřejmě může být delší, ale to už si musíte sehnat kabel někde jinde).
Velmi užitečnou a překvapivě praktickou pomůckou je přibalený držáček, který je v balení včetně dvojice šroubků a hmoždinek pro upevnění na zeď. Držáček je možné složit do dvou tvarů (viz fotografie). V prvním je možné AP upevnit ve vzpřímené poloze například na vašem pracovním stole, v druhé je možné jej připevnit na zeď. Jednoduché, ale velmi elegantní a promyšlené řešení!
Nakonec zbývá uvést stručný návod, ale protože si brzo ukážeme, že na AP není vlastně ani co nastavovat, jeho stručnost nijak nevadí.
Parametry zařízení
Úvodem popisu zařízení nic nezkazím tím, když přeložím parametry a vlastnosti zařízení uváděné výrobcem:
- zařízení nabízí možnost připojení až sedmi zařízení současně
- jde o Bluetooth 1.1 (profil PAN) kompatibilní zařízení se zabudovanou podporou pro 128bit šifrování
- síťové rozhraní nabízí rychlost 10/100Mbit
- maximální přenosová rychlost je 723Kbps
- dosah až 20 metrů
Tak, to je vše. A i když je to velmi stručné, jen těžko najdu něco víc, co by stálo za to doplnit. Protože, jak si povíme v další kapitole, zařízení D-Link DBT-900AP Bluetooth Access Point je tak jednoduché, že jednodušší už snad být ani nemůže.
Praktické zkušenosti
Když jsem toto zařízení dostal do ruky poprvé, hledal jsem nějaký návod. Je to totiž první Bluetooth AP, jaké jsem měl možnost zkoušet, a tak jsem si chtěl ušetřit okamžiky zoufalství při marných pokusech nastavit zařízení bez jakékoliv nápovědy. Místo návodu jsem ale našel pouze čtyřstránkový návod s popisem, jak spárovat zařízení se stolním počítačem. Nebudu to protahovat - žádný manuál jsem nenašel, protože zařízení se nedá vůbec žádným způsobem konfigurovat! Pro úspěšné použití BT AP je nutné splnit dva předpoklady - v LAN konektivitě mít nakonfigurovaný DHCP server pro automatické přidělení nastavení IP protokolu (statiská konfigurace není možná!) a znát PIN "root" pro úspěšné spárování AP s dalším BT zařízením. To je všechno. Naprosto všechno.
Pokud máme zařízení připojeno k nějaké LAN (doma to bude asi kabelový modem či jiné zařízení umožňující domácí připojení k Internetu) a bylo možné získat IP adresu z DHCP serveru, můžeme se pokusit připojit z nějakého PDA. Jak již bylo řečeno, jedinou nutnou podmínkou je, aby jeho BT ovladač podporoval profil PAN (Personal Area Network). Obrázky pochází konkrétně ze zařízení HP iPAQ h4150, ale situace byla nachlup stejná i u ostatních Pocket PC zařízení, která jsem testoval.
Postup je skutečně zcela triviální. Spustíme průvodce pro připojení zařízení k Internetu nebo LAN, z nalezených zařízení vybereme to správné (tedy DBT-900AP), zadáme správné párovací heslo (v tomto případě trochu nezvykle slovní, konkrétně "root") a nakonec jen vybereme, zda chceme komunikaci šifrovat nebo ne. V některých případech navíc ještě musíme zadat, že se pomocí tohoto rozhraní připojujeme k Internetu, ale to je skutečně vše. Pak už se stačí jen připojit a můžeme brouzdat.
A jaké je používání BT AP v praxi? V prvé řadě je nutné upozornit na to, že i když je princip fungování více méně shodný s fungováním WiFi AP a obě komunikace probíhají v bezlicenčním pásmu 2,4GHz, jsou zde některé zásadní rozdíly. Stručně řečeno, Bluetooth nabízí při nižší spotřebě energie nižší přenosovou rychlost a kratší dosah, zatímco WiFi nabízí vyšší rychlosti a dosah při výrazně vyšší spotřebě. Pokud budu konkrétní, tak teoretický dosah tohoto Bluetooth přístupového bodu je 20 metrů. Ovšem 20 metrů ve volném prostoru, pokud jej budete používat v bytě, tak jakmile je mezi přijímačem a vysílačem jakákoliv překážka, rychlost a kvalita spojení jsou prudce dolů. Na pokrytí celého bytu jedním BT AP zapomeňte, už ve vedlejší místnosti je to hodně špatné (záleží na materiálu a i na tom, jestli například necháte otevřené dveře), přes dvě stěny je to marné úplně. Jinými slovy - BT AP je schopný pokrýt signálem pouze jednu místnost, cokoliv navíc už záleží na okolnostech a nedá se s tím počítat.
Pokud jde o rychlost přenosu, ta je (alespoň z hlediska užití na PDA) dostatečná. Teoreticky je možné dosáhnout až 723Kbps (tedy cca. 88KB/s), nicméně v praxi takové rychlosti dosáhnete jen stěží, navíc s rostoucí vzdáleností mezi vysílačem a přijímačem rychlost dále klesá. Mě osobně se při pokusu, kdy obě zařízení od sebe byla vzdálena jen pár desítek centimetrů, dařilo stahovat data rychlostí skoro 70KB/s. Při testech na zařízení cenzurováno, zatím...:) jsem bez problémů sledoval streamované videoklipy ze stránky Windows Media Mobile a dokonce je souběžně poslouchal na připojených BT sluchátkách od firmy HP.
Zařízení jsem celkově zkoušel na třech Pocket PC zařízeních (kromě toho tajného i na Acer n311 a na iPAQ h4150) a ne svém notebooku Dell Latitude X1. Zatímco s Pocket PC jsem slavil 100% úspěch, s notebookem 100% neúspěch. Prostě to házelo chybu a nikde jsem (na notebooku) nenašel nic, co by se dalo změnit...
Závěr
Co říci závěrem? D-Link DBT-900AP Bluetooth Access Point je striktně jednoúčelové zařízení, které dělá jen to, co dělat má. Je samozřejmě otázka, jestli se v rámci zjednodušování ořezávání funkcí trochu nepřehnalo (například nemožnost nastavit pevnou IP adresu může být pro někoho limitující), ale to je prostě vlastnost. Stejně tak záleží jen na vás, jestli chcete utratit necelé 2000 korun za něco, co je alespoň částečně schopen nahradit například ActiveSync a stolní počítač. Ale to už si musíte rozhodnout sami:)
