Jak je to na Pocket PC s pamětí?
22.4.2006, Pavel Koza, návod
Většina nových majitelů kapesního počítače už má zkušenosti s PC a orientuje se v základních pojmech, jako je výraz počítačová paměť. Pokud ale pokusí své znalosti aplikovat na kapesní počítače, může být trochu zmaten. Proto vznikl tento článek.
Kapitoly článku:
Tak, základní přehled o tom, jaké paměti jsou v Pocket PC používané, snad už máte, teď si povíme o tom, jak to to vlastně celé funguje a jak Pocket PC s pamětí zachází. Protože je vám, nováčkům, asi přeci jen bližší svět klasických počítačů, pokusím se o drobné srovnání právě s nimi. V zatím poslední verzi systému, Windows Mobile 5, došlo k významné změně práce s pamětí, proto si tuto kapitolu rozdělíme na dvě části - na funkčnost v zařízeních s Windows Mobile 5 a na funkčnost v zařízeních starších. Pokud si nejste jisti, jakou verzi systému to vaše zařízení vlastně má, odpověď najdete v tomto článku.
Práce s pamětí na zařízeních s Windows Mobile 2003 Second edition nebo starší verzí
Dosud všechna mě známá Pocket PC se systémem starším než je WM5 mají paměti RAM i ROM. Pokud pominu stále ještě velmi vzácné výjimky, standardní součástí kapesních počítačů není pevný disk. Médium schopné uchovat informaci i bez neustálých dodávek elektrické energie zde supluje právě zmiňovaná paměť ROM. V této paměti je uložen operační systém, bez kterého by se zařízení prostě neobešlo, a pak i základní aplikace od Microsoftu či jiných výrobců (rozhodující slovo v tom, co na svém zařízení po prvním spuštění uvidíte, má právě výrobce). U některých modelů je možné část paměti Flash ROM využít jako Bezpečné úložiště. Pokud zařízení poprvé zapnete, provede se série výchozích akcí a nastavení. Mimo jiné se například do paměti RAM zkopírují ty informace, které vytvářejí uživatelské nastavení zařízení (systémový registr, ukázkové dokumenty, či dokonce instalace bonusových aplikací). Poté, co dokončíte oblíbenou kalibraci displeje a vyzkoušíte si funkci Tap&Hold, je zařízení připraveno k používání.
Výše popsané rozdělení má samozřejmě svůj smysl. U kapesního zařízení, které je navíc přímo závislé na bateriích, se tak nějak předpokládá, že se čas od času zapomene nabít a uživatel tak přijde o všechny informace uložené v paměti RAM. Na rozdíl od stolního počítače, kde je v případě smazaného pevného disku nutné použít výrobcem dodávané záchranné CD a pak několik hodin čekat, až se vše nainstaluje, je Pocket PC po obnově napájení připraveno k práci během několika vteřin. Jsou zde i další výhody, ale na ty si zvídavý čtenář bude muset přijít sám:)
Při prvním pohledu do nastavení paměti utrpí většina nových majitelů Pocket PC se starším systémem než WM5 lehký šok. Předpokládají, že pokud si koupili zařízení s 64MB RAM, že právě tolik budou mít k dispozici pro ukládání svých dat a programů. Ve skutečnosti však mají výrazně méně, a to dokonce hned ze tří důvodů.
1. Jak jsem psal výše, z různých důvodů (code shadowing a pod.) si může systém část RAMky přivlastnit pro své potřeby a vám se tak dostane už v základu méně, než jste čekali (to je těch 55MB)
2. I úplně čisté zařízení už má nějakou režii (moduly do obrazovky Dnes, nakopírovaná ukázková data a pod.), takže se volný prostor zmenší o dalších pár megabytů (to je ta modrá linka)
3. To, co zbyde, se ještě rozdělí (a nadále dynamicky mění) mezi paměť určenou pro ukládání dat a programů a mezi paměť určenou pro běh aplikací (to je ten posuvník)
Jak si tedy můžete prohlédnout na obrázku, zařízení honosící se na krabici nápisem 64MB RAM vám ve skutečnosti nabídne pouhých 20MB místa pro vaše data a programy. Pomocí posuvníku je sice možné poměr mezi pamětí pro běžící aplikace a pamětí pro uložená data měnit, ale pokud najednou spustíte více aplikací, systém si to zase přenastaví podle svého. A když už jsem nakousl téma Bezpečné úložiště, tak takto se jeví například na zařízení Acer n35 takto.
Kromě výrazně nižší velikosti využitelné paměti RAM je zde ale ještě jadna zásadní vlastnost, se kterou mívají problémy především laičtí uživatelé Pocket PC. Protože je veškeré nastavení i aplikace uloženo v RAM, tak i když je zařízení zdálnivě vypnuté (tedy v úsporném režimu), je nutné ji neustále zásobovat elektrickou energií. U paměti vyšší než 64MB to rozhodně není zanedbatelný odběr. Takže pokud takový běžný uživatel odjede na 14 dní na dovolenou, po návratu zjistí, že i když bylo Pocket PC při jeho odjezdu plně nabité, nyní je baterie zcela vybitá a data i nastavení systému jsou nenávratně pryč (samozřejmě pouze z RAM, data na kartě či v Bezpečném úložišti zůstanou). A protože vedle ležící mobilní telefon po připojení ke zdroji začne fungovat tak, jako by se nic nestalo (žádná data se neztratila), uživatel celkem oprávněně považuje chování Pocket PC za chybné, i když jde ve skutečnosti o vlastnost.
Práce s pamětí na zařízeních s Windows Mobile 5
Z výše uvedených důvodů proto v nové verzi systému došlo k radikální změně práce s pamětí na Pocket PC zařízeních. Každé zařízení sice stále má jak paměť RAM, tak i paměť FlashROM, ale způsob, jakým s nimi systém pracuje, je od předchozích verzí systému velmi odlišný. Stručně řečeno je nyní paměť RAM určena pouze pro běh aplikací, všechno ostatní včetně dat, instalovaných aplikací a nastavení systému je uloženo ve FlashROM. Díky tomu jsou tedy veškeré informace chráněny proti výpadku napájení a po opětovném obnovení dodávky proudu přijdete pouze o to, co jste měli rozpracované a neuložené.
Ani v tomto případě ale nemůžete počítat s tím, že velikost paměti udávaná výrobcem vám bude plně k dispozici. RAM nás u zařízení s Windows Mobile 5 nemusí moc zajímat - i když jí k dispozici nikdy nebudeme mít plných 100%, těch přibližně 55MB u naprosté většiny zařízení s 64MB RAM v základu stačí pro současné spuštění i několika desítek aplikací. Mnohem víc nás nyní zajímá FlashROM, která se dělí (podle typu zařízení) až na tři části. První část zabírá u všech Pocket PC bez rozdílu samotný systém Windows Mobile. Jeho velikost je u různých zařízení různá, ale obecně se pohybuje mezi 30-40 MB. Druhou část mají pouze některá Pocket PC, většinou s integrovaným telefonem. Nazývá se Extended ROM a slouží k uložení instalačních souborů, které po tvrdém resetu umožní automatickou instalaci dalších aplikací a nastavení, což využívají především mobilní operátoři. Tato část mívá mezi 10-20 MB. A to, co zbyde, má uživatel pro svoji potřebu.
Změna způsobu práce s pamětí bohužel patří mezi ty změny, které sice něco vylepší, ale zároveň se něco jiného zhorší. Daní za vyšší bezpečí pro vaše data je nižší výkon systému. Jak jsme si již řekli, paměť FlashROM je řádově pomalejší než paměť RAM. Takže i když se na optimalizaci u WM5 kladl velký důraz, při práci je prostě rozdíl znát. Naopak pozitivní vliv má nové fungování na životnost baterie. Protože je RAM určena pouze pro běh aplikací, je zbytečné integrovat do zařízení víc než 64 MB (alespoň prozatím), což pozitivně ovlivňuje životnost baterie. Příjemná je rovněž možnost provést tzv. Úplné vypnutí zařízení, kdy zařízení přestane napájet RAM a baterie tak vydrží nabitá mnoho týdnů a možná i měsíců - nic kromě samovolného vybíjení jí totiž netrápí. Po zapnutí je možné zařízení dál používat, uživatel přijde pouze o neuložená data, na což však bývá většinou upozorněn. Další informace o tom proč se Microsoft rozhodl pro toto řešení najdete v článku Why Persistent Storage Is A Good Thing.
Práce s pamětí na zařízeních s Windows Mobile 2003 Second edition nebo starší verzí
Dosud všechna mě známá Pocket PC se systémem starším než je WM5 mají paměti RAM i ROM. Pokud pominu stále ještě velmi vzácné výjimky, standardní součástí kapesních počítačů není pevný disk. Médium schopné uchovat informaci i bez neustálých dodávek elektrické energie zde supluje právě zmiňovaná paměť ROM. V této paměti je uložen operační systém, bez kterého by se zařízení prostě neobešlo, a pak i základní aplikace od Microsoftu či jiných výrobců (rozhodující slovo v tom, co na svém zařízení po prvním spuštění uvidíte, má právě výrobce). U některých modelů je možné část paměti Flash ROM využít jako Bezpečné úložiště. Pokud zařízení poprvé zapnete, provede se série výchozích akcí a nastavení. Mimo jiné se například do paměti RAM zkopírují ty informace, které vytvářejí uživatelské nastavení zařízení (systémový registr, ukázkové dokumenty, či dokonce instalace bonusových aplikací). Poté, co dokončíte oblíbenou kalibraci displeje a vyzkoušíte si funkci Tap&Hold, je zařízení připraveno k používání.
Výše popsané rozdělení má samozřejmě svůj smysl. U kapesního zařízení, které je navíc přímo závislé na bateriích, se tak nějak předpokládá, že se čas od času zapomene nabít a uživatel tak přijde o všechny informace uložené v paměti RAM. Na rozdíl od stolního počítače, kde je v případě smazaného pevného disku nutné použít výrobcem dodávané záchranné CD a pak několik hodin čekat, až se vše nainstaluje, je Pocket PC po obnově napájení připraveno k práci během několika vteřin. Jsou zde i další výhody, ale na ty si zvídavý čtenář bude muset přijít sám:)
Při prvním pohledu do nastavení paměti utrpí většina nových majitelů Pocket PC se starším systémem než WM5 lehký šok. Předpokládají, že pokud si koupili zařízení s 64MB RAM, že právě tolik budou mít k dispozici pro ukládání svých dat a programů. Ve skutečnosti však mají výrazně méně, a to dokonce hned ze tří důvodů.
1. Jak jsem psal výše, z různých důvodů (code shadowing a pod.) si může systém část RAMky přivlastnit pro své potřeby a vám se tak dostane už v základu méně, než jste čekali (to je těch 55MB)
2. I úplně čisté zařízení už má nějakou režii (moduly do obrazovky Dnes, nakopírovaná ukázková data a pod.), takže se volný prostor zmenší o dalších pár megabytů (to je ta modrá linka)
3. To, co zbyde, se ještě rozdělí (a nadále dynamicky mění) mezi paměť určenou pro ukládání dat a programů a mezi paměť určenou pro běh aplikací (to je ten posuvník)
Jak si tedy můžete prohlédnout na obrázku, zařízení honosící se na krabici nápisem 64MB RAM vám ve skutečnosti nabídne pouhých 20MB místa pro vaše data a programy. Pomocí posuvníku je sice možné poměr mezi pamětí pro běžící aplikace a pamětí pro uložená data měnit, ale pokud najednou spustíte více aplikací, systém si to zase přenastaví podle svého. A když už jsem nakousl téma Bezpečné úložiště, tak takto se jeví například na zařízení Acer n35 takto.
Kromě výrazně nižší velikosti využitelné paměti RAM je zde ale ještě jadna zásadní vlastnost, se kterou mívají problémy především laičtí uživatelé Pocket PC. Protože je veškeré nastavení i aplikace uloženo v RAM, tak i když je zařízení zdálnivě vypnuté (tedy v úsporném režimu), je nutné ji neustále zásobovat elektrickou energií. U paměti vyšší než 64MB to rozhodně není zanedbatelný odběr. Takže pokud takový běžný uživatel odjede na 14 dní na dovolenou, po návratu zjistí, že i když bylo Pocket PC při jeho odjezdu plně nabité, nyní je baterie zcela vybitá a data i nastavení systému jsou nenávratně pryč (samozřejmě pouze z RAM, data na kartě či v Bezpečném úložišti zůstanou). A protože vedle ležící mobilní telefon po připojení ke zdroji začne fungovat tak, jako by se nic nestalo (žádná data se neztratila), uživatel celkem oprávněně považuje chování Pocket PC za chybné, i když jde ve skutečnosti o vlastnost.
Práce s pamětí na zařízeních s Windows Mobile 5
Z výše uvedených důvodů proto v nové verzi systému došlo k radikální změně práce s pamětí na Pocket PC zařízeních. Každé zařízení sice stále má jak paměť RAM, tak i paměť FlashROM, ale způsob, jakým s nimi systém pracuje, je od předchozích verzí systému velmi odlišný. Stručně řečeno je nyní paměť RAM určena pouze pro běh aplikací, všechno ostatní včetně dat, instalovaných aplikací a nastavení systému je uloženo ve FlashROM. Díky tomu jsou tedy veškeré informace chráněny proti výpadku napájení a po opětovném obnovení dodávky proudu přijdete pouze o to, co jste měli rozpracované a neuložené.
Ani v tomto případě ale nemůžete počítat s tím, že velikost paměti udávaná výrobcem vám bude plně k dispozici. RAM nás u zařízení s Windows Mobile 5 nemusí moc zajímat - i když jí k dispozici nikdy nebudeme mít plných 100%, těch přibližně 55MB u naprosté většiny zařízení s 64MB RAM v základu stačí pro současné spuštění i několika desítek aplikací. Mnohem víc nás nyní zajímá FlashROM, která se dělí (podle typu zařízení) až na tři části. První část zabírá u všech Pocket PC bez rozdílu samotný systém Windows Mobile. Jeho velikost je u různých zařízení různá, ale obecně se pohybuje mezi 30-40 MB. Druhou část mají pouze některá Pocket PC, většinou s integrovaným telefonem. Nazývá se Extended ROM a slouží k uložení instalačních souborů, které po tvrdém resetu umožní automatickou instalaci dalších aplikací a nastavení, což využívají především mobilní operátoři. Tato část mívá mezi 10-20 MB. A to, co zbyde, má uživatel pro svoji potřebu.
Změna způsobu práce s pamětí bohužel patří mezi ty změny, které sice něco vylepší, ale zároveň se něco jiného zhorší. Daní za vyšší bezpečí pro vaše data je nižší výkon systému. Jak jsme si již řekli, paměť FlashROM je řádově pomalejší než paměť RAM. Takže i když se na optimalizaci u WM5 kladl velký důraz, při práci je prostě rozdíl znát. Naopak pozitivní vliv má nové fungování na životnost baterie. Protože je RAM určena pouze pro běh aplikací, je zbytečné integrovat do zařízení víc než 64 MB (alespoň prozatím), což pozitivně ovlivňuje životnost baterie. Příjemná je rovněž možnost provést tzv. Úplné vypnutí zařízení, kdy zařízení přestane napájet RAM a baterie tak vydrží nabitá mnoho týdnů a možná i měsíců - nic kromě samovolného vybíjení jí totiž netrápí. Po zapnutí je možné zařízení dál používat, uživatel přijde pouze o neuložená data, na což však bývá většinou upozorněn. Další informace o tom proč se Microsoft rozhodl pro toto řešení najdete v článku Why Persistent Storage Is A Good Thing.
