Velká recenze zařízení HTC P3300 (HTC Artemis)

Parametry

Při pohledu na specifikaci zařízení HTC P3300 asi nejednoho problematiky znalého uživatele přepadne obava, zda je skutečně vhodné neustále pokoušet osud s procesorem od Texas Instruments. Vesměs všechny ostatní parametry zařízení jsou minimálně uspokojivé, jen ten zpropadený procesor stále působí na spoustu příznivců Pocket PC stejně jako spolehlivý repelent na komáry a jiný bodavý hmyz - otočí se a jdou jinam. Přiznám se, že ani já jsem nebyl použitím tohoto procesoru dvakrát nadšen, a to i přes velmi dobré zkušenosti z testování Qtek 9100 s nějakou z novějších ROMek. Týdenní testování mě ale přesvědčilo o tom, že v současné době už není důvod se tohoto procesoru obávat. Ale po pořádku.

Procesor Texas Instruments OMAP850 taktovaný na 201MHz má tak trochu špatnou reputaci už od dob prvního zařízení HTC Wizard, které především s prvními verzemi operačního systému Windows Mobile 5 nabízelo výkon na samotné hranici použitelnosti, za což samozřejmě sklidilo v té době oprávněnou kritiku. Jak se ale v průběhu následujících měsíců ukázalo, samotný procesor v tom byl trochu nevinně. S Windows Mobile 5 totiž přišla doslova revoluce ve způsobu práce s pamětí, stěžejní role se přesunula z rychlé paměti RAM na výrazně pomalejší paměť FlashROM a tak se jakákoliv chyba v optimalizaci systému projevila dramatickým poklesem výkonu. Po pár měsících Microsoft vychytal ty největší masařky a z Wizarda se stalo velmi funkční a dostatečně rychlé Pocket PC zařízení, což už ale bylo medializováno nepoměrně méně. Bohužel.

Dobrá, ale proč takový zdlouhavý úvod? Ano, tušíte správně. Přesně stejný procesor totiž pohání i právě recenzované zařízení a protože je z výše popsaného důvodu značná část čtenářů schopna zařízení odsoudit jenom na základě této skutečnosti, chtěl jsem v tom udělat trochu jasno. Na straně jedné samozřejmě zůstává nezpochybnitelný fakt, že procesor TI OMAP850 není žádný rychlík a benchmarky to potvrzují. Ovšem i benchmarky je nutné číst komplexně - OMAP je sice papírově papírově 4x pomalejší než XScale taktovaný na 416MHz, ovšem v reálném provozu je nutno procesor neustále "krmit" informacemi z pamětí, ať už jde o data z RAM nebo FlashROM. A zde už není, alespoň podle testu, rozdíl například proti iPAQ rw6815 nijak zásadní. Celkový výkon prostě ovlivňuje spousta podpůrných systémů a tak se v praxi u zařízení s Windows Mobile 5 (samozřejmě pouze u novějších verzí) kromě několika málo specifických případů setkáme spíš s přesně opačnou situací, a sice že rozdíl mezi 200MHz OMAPem a 400MHz Samsungem je takřka neznatelný. Osobně jsem byl výkonem Artemise velmi příjemně překvapen a necítil jsem se nijak omezován ani v náročnějších aplikacích jako je třeba navigace. Otestoval jsem například i běžné fungování během přehrávání MP3 písniček na pozadí a i když se po pravdě odezvy trochu prodloužily, pořád se to s rezervou vešlo do toho, co považuji za snesitelné; přerušení reprodukce nastalo jen výjimečně. Jako poslední možnost pro náročnější uživatele uvedu možnost OMAP přetaktovat až na 240MHz, což přinese trochu vyšší výkon, ale zase sníží životnost baterie.

S paměti budeme rychle hotovi, klasické hodnoty 128MB FlashROM a 64MB RAM nikoho ani nepřekvapí, ani nezklamou, jde prostě o tradiční základ. Ve skutečnosti má uživatel k dispozici paměti výrazně méně, přesně 26MB FlashROM a 27MB RAM. Jak již bylo řečeno, paměť je na rozdíl od procesoru papírově rychlá průměrně (RAM 23,5MB/s; FlashROM čtení 2,61MB/s, zápis 980KB/s). To sice nejsou nijak závratné hodnoty, ale procesor by si s rychlejším přísunem dat asi stejně neporadil. Pro snadné smazání kompletního obsahu paměti je k dispozici utilitka Clear Storage, která po nezbytném ověření provede úklid dočista dočista:)

Hovoříme-li o výkonu, nesmíme zapomenout ani na výkon grafický. V zařízení HTC P3300 není žádný extra výkonný grafický čip (jako je například v Dell Axim X50v), což spolu s nijak výkonný procesorem mimo jiné znamená, že když video, tak pouze optimalizované. Standardní test přehrávání videa v rozlišení 640x480 bodů v programu TCPMP připomínal spíš než film trochu rychlejší ozvučenou prezentaci fotek z natáčení, při přehrávání toho samého videa optimalizovaného pro rozlišení 320x240 bodů už vše bylo téměř bez problémů, pouze při velmi rychlých scénách se obraz občas trochu trhal. Pokud jde o hry, tak akční kvůli nezvyklému ovládání můžeme vynechat a ty ostatní vesměs nadupanou grafiku nepotřebují. Jak dopadly výsledky v několika testech si můžete prohlédnout v následujícím seznamu:

• Spb Benchmark - 2672 bodů
• GXmark - 1000 bodů
• VSbenchmark 2006 - 584 bodů
• Dynamix 3D Benchmark - 55,94 FPS
• TCPMP - 44,68% (103% při přehrávání optimalizovaného videa 320x240 bodů, bitrate 512kbps video a 128kbps audio)

Displej zařízení je z technického hlediska standardní, z praktického a subjektivného pohledu pak velmi povedený. Transflexní TFT displej s úhlopříčkou 2,8 palců (73 milimetrů), schopnost zobrazit 65 tisíc barev, rozlišení 240x320 bodů a dotyková vrstva, to si můžeme přečíst ve specifikaci výrobce. Pokud se na něj podíváme vlastníma očima, všimneme si velmi pěkného a intenzivního podsvícení laděného do teplých barev, které je však možné regulovat pouze ve čtyřech krocích odděleně pro nabíjení a provoz na baterie. 4 stupně jsou přeci jen málo, protože na nejvyšší stupeň září Artemis jako lucerna a na nejnižší je podsvícení téměř úplně vypnuté (ale jistý náznak podsvícení tam zůstane). Je to sice jen drobnost, ale například HTC TyTN umí úrovní jedenáct, což je tak akorát. Stejně tak se podsvícení zcela nevypne ani když ho necháme v klidu po předem definovanou dobu, opět zůstane slabě aktivní. K dotykové vrstvě komentář nemám, byla citlivá tak akorát.

Poslední dobou mívají Pocket PC zařízení se zvukem občas problém a především u zařízení s integrovaným telefonem může jít o problém zásadní. HTC Artemis však v tomto ohledu patří mezi povedená zařízení a zaslouží pochvalu. Nabídka je standardní, tedy reproduktor pro telefonování, systémový reproduktor, mikrofon a výstup na sluchátka. Asi největší bolístka se u nedávno recenzovaného iPAQa rw6815 týkala mizerného reproduktoru pro telefonování. Artemis je v tomto ohledu minimálně o třídu lepší - nejen, že je maximální hlasitost víc než dostatečná, ale zvuk (přesně řečeno hlas) je i při vysoké hlasitosti velmi čistý a srozumitelný, takže telefonování v MHD či na rušné ulici nepředstavuje žádný problém. Klasický reproduktor je rovněž vynikající, dokonce i poslech MP3 souborů byl příjemným zážitkem. Především pro navigaci či hlasitý odposlech při telefonování je opět důležitá srozumitelnost a čistota přehrávání i při vyšších hlasitostech a ani zde Artemis nezklamal - i na maximální hlasitost je přehrávaný zvuk nejen zcela bez šumu, ale dokonce se ani v jednom případě neozvalo ono klasické chrčení!

Ani k záznamu zvuku není moc co dodat, systém nabízí automatickou regulaci citlivosti, takže záznam ze sedmi metrů je velmi podobný přímému záznamu z několika desítek centimetrů (viz. tyto ukázky (797,72 KB)). Při použití samoregulace jsem ale narazil na dvě drobné chybky. Jednak mi při záznamu z velmi blízké vzdálenosti přijde záznam až moc přebuzelý, ale co mě "dostalo" nejvíc je kolaps samoregulace při vyslovení souhlásky "Ř". Někdy záznam zazmatkoval úplně a danou souhlásku ignoroval (viz. soubor Headset - Sluchatka.wav), někdy jen skokově změnil citlivost, ale v každém případě se choval divně. Pomohlo pouze vypnutí automatické regulace.

Sluchátka jsou zcela identická s těmi, co HTC přibalilo i k HTC TyTN. Kvůli nestandardními konektoru s názvem ExtUSB, který v sobě kombinuje standardní datový miniUSB konektor a stereo konektor pro připojení sluchátek, je připojení jiných než dodávaných sluchátek dost obtížné. Sice už se prý prodává redukce, ale po zkušenostech s redukcemi z malého stereo konektoru na klasický nepředpokládám nějaký audiofilský skvost. Při poslechu přes tato sluchátka překvapil Artemis nulovou úrovní rušivého šumu. Frekvenční rozsah je na můj vkus dostatečný, možná až překvapivě široký v porovnání se sluchátky stejné kategorie, na kvalitní sluchátka typu Koss Porta Pro samozřejmě nemají. V určitých situacích bych jako posluchač rád zvuk nějak upravil, například v rušném prostředí posílil basy, to ale Artemis nenabízí - je nutné použít aplikaci třetích stran, která má equalizer přímo v sobě. Pokud však zvukové schopnosti Artemise shrnu, obzvlášť po několika méně příjemných zkušenostech mě Artemis skutečně potěšil. Sice by se našlo pár drobností ke zlepšení, ale na rozdíl od ostatních jsou toto vážně spíš jen drobnosti.

Základním prvkem komunikace je jako obyčejně USB. Podobně jako u iPAQa rw6815 umí i Artemis komunikovat přes USB ve dvou režimech - "nově" přes RNDIS a "postaru" přes USB Serial. Jaký je mezi nimi technický rozdíl si můžete přečíst v odkazované recenzi rw6815, nemá smysl se v každé recenzi opakovat. Praktický rozdíl je minimálně jeden, a sice že "nový" režim RNDIS (volba v nastavení je zaškrtnuta) je u tohoto zařízení výrazně rychlejší. Kromě řešení problémových situací je tak doporučeno používat režim RNDIS. A jen pro úplnost dodám, že infračervený port chybí úplně.

Pro bezdrátovou komunikaci s okolním světem nabízí Artemis v prvé řadě Bluetooth verze 2.0, ovšem bez EDR. Po delší době doznala vylepšení i ovládací aplikace od Microsoftu, i když nabízí něco, co už uměl Widcomm tak před třemi lety. Jednoduše jde o BT sdílení souborů a složek, kdy na jednom zařízení nastavíte kořenovou složku, která bude zpřístupněna přes Bluetooth, a z druhého zařízení k ní můžete přistupovat a pracovat se soubory. Zkoušel jsem mezi Artemisem a mým notebookem či dalším PDAčkem s podporou této technologie, HTC P4350, a fungovalo to. Mimo to jsem během recenzování provedl obvyklou sadu běžných testů spojení a výsledky byly vesměs skvělé. Klasický obousměrný přenos souborů mezi jednotlivými Pocket PC a Smartphony (HP iPAQ rw6815, HP iPAQ hw6915, Asus P525, FSC Pocket LOOX 810 a HTC S620 Excalibur) i mezi Artemisem a mým notebookem Asus S6F fungoval na výbornou. S notebookem se hned napoprvé rozběhla i synchronizace pomocí programu ActiveSync. Sice je to díky integrované GPS trochu nadbytečné, ale Artemis se nebránil spolupráci ani s externí GPS NaviLock BT338. Pohodlné telefonování zajistilo utržené sluchátko BT BlueTrek G2+, příjemný poslech i ze vzdálenosti 10 metrů nabídla HP Bluetooth stereo sluchátka. Zkusil i připojení k BT AP, ale ani toto zařízení nepodporuje PAN profil. Jen tak z hecu jsem zkusil mít SOUČASNĚ připojený notebook pro ActiveSync, puštěný navigační program s připojenou externí GPSkou a ještě k tomu poslouchat na BT sluchátkách nějaké MP3 písničky. A hádejte co? Ano, fungovalo to! Artemis si sice hrábl až na dno, při výpočtu trasy se hudba trochu trhala, ale v principu všechny tři aktivity současně prostě fungovaly. No a když jsem si zkusil v dané chvíli zatelefonovat, Artemis takřka okamžitě zareagoval a začal vyzvánět a po stisknutí tlačítka pro příjem hovoru okamžitě tuto operaci také provedl. Ehm, ještě někdo tu má pocit, že je 200MHz OMAP nepoužitelný šmejd;)?

Z technického hlediska je v zařízení integrován modul IEEE 802.11b/g, teoreticky tedy zvládne i rychlost 54Mbps. Zařízení rozumí WPA, WEP, TKIP i LEAP, po pár vteřinách po zapnutí WiFi modulu vyskočilo okno a po zadání správného hesla jsem byl připojen. Zkoušel jsem se připojit ke dvěma svým domácím AP (D-Link DSL-G684T a ASUS WL-566gM) a vše bylo funkční bez jediné chybičky. Druhý jmenovaný přístupový bod byl dokonce konfigurován pro podporu nového režimu WPA-PSK/WPA2-PSK a díky poslední verzi AKU ani s ním nemá Artemis problém. Podle podmínek si můžete ve třech úrovních měnit výkon WiFi modulu a v místech se silným signálem tak šetřit baterie. Vše je možné najít v jednoduché, ale praktické konfigurační utilitce. Zkusil jsem přes WiFi i Skype ve své zatím poslední verzi 2.2.0.18, ale v tomto případě to bez přetaktování stále nebylo ono. Na závěr si nicméně neodpustím postřeh, že na rozdíl od HTC TyTN mi citlivost na signál přišla nejen podle objektivních, ale i subjektivních zkušeností poněkud horší. Kde TyTN ukazoval 4 čárky, Artemis se zmohl na 2-3. Znatelné to bylo především při prohledávání sítě, kdy TyTN našel i sítě, o kterých Artemis neměl ani potuchy.

Pro ukrácení dlouhé chvíle na cestách nabízí Artemis i jednu ne zcela běžnou součást kapesních počítačů s Windows Mobile, a to integrované FM rádio s podporou RDS. V první chvíli jsem si myslel, že jde jen o "vedlejší" produkt od přijímače TMC, který je schopen ve spolupráci s nějakou navigační aplikací zaznamenat do mapy i aktuální dopravní situaci, ale nakonec se ukázalo, že FM rádio jinou funkci než pobavit majitele nemá. Pro spuštění samotné aplikace je nutné mít připojena sluchátka, která slouží jako anténa. Poté se zobrazí graficky zdařilé rozhraní FM Rádia a vy můžete začít ladit jednotlivé stanice, a to buď ručně nebo automaticky. Díky RDS se většina nalezených stanic nejen pojmenuje, ale některé umí i zobrazit název právě hrané skladby. Pro rychlou volbu nabízí program 20 programovatelných předvoleb, zvukový výstup můžete směrovat buď pouze do sluchátek nebo do sluchátek i systémového reproduktoru zároveň.

Tak, zatím se to poslouchá pěkně, rádio je citlivé a tak v Praze chytnu takřka každou stanici, kterou si zamanu. Bohužel to celé má jednu nepěknou vadu na kráse. Na rozdíl od přehrávání MP3 souborů, které se dají poslouchat na pozadí při práci, není toto u rádia možné. Jakmile se totiž má ozvat nějaký zvuk (například při tapnutí na nabídku Start), ozve se MÍSTO rádia a ne spolu s ním! Přehrávání se prostě přeruší, přehraje se příslušný WAV přiřazený dané akci a pak se rádio opět rozezní. Což je hodně nepříjemná věc, protože při běžné práci se rádio přeruší každých pár vteřin a výsledkem je pouze to, že rádio zase vypnete.

V zařízení najdeme Lithium-Ionovou baterii s kapacitou 1200mAh. To je trochu méně, než průměr, ale díky OMAP procesoru i tak Artemis ukázal jak v testech, tak i reálném provozu, že se bez zdroje elektrické energie obejde i delší dobu. Navíc pro případ, kdy zařízení nepotřebujete a chcete maximálně ušetřit kapacitu baterie, je možné zařízení dlouhým stiskem tlačítka pro zapnutí hibernovat. Pokud jsem Artemise používal "normálně", vydržel s rezervou dva dny. V omezeném provozu (pouze telefonáty a vyřizování pošty) vydržel i déle. Nabíjení je klasicky přes miniUSB port, takže pokud se dostanete k nějakému stolnímu počítači, máte vyhráno.

• Standardní test běžného používání, max. podsvícení - test končil chybou...
• Přehrávání videa, max. podsvícení - 5h 58min
• Přehrávání MP3, vypnutý displej - 15h 11min
• Zapnuté GPRS, max. podsvícení, bez zatížení - 9h 19min
• Zapnutý Bluetooth, max. podsvícení, bez zatížení - 9h 16min
• Zapnuté WiFi, max. podsvícení, bez zatížení - 2h 48min

Poznámka: Protože se mi zdálo, že testy WiFi nejsou příliš odpovídající skutečnosti, od teď pouštím při tomto testu PING na výchozí bránu sítě. Takže je trochu vytížen i procesor, ale hlavně je neustále v permanenci WiFi přenos, což se na výsledném času dramaticky projevilo.