Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky  |  Tablety
Příslušenství
Wearables  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie  |   TV Freak

Velká recenze zařízení HTC Touch HD

14.1.2009, Pavel Koza, recenze
Na nové zařízení HTC Touch HD z dílny velmi pilného výrobce, společnosti HTC, je možné nahlížet ze dvou úhlů pohledu. První, oblíbený především mezi kritiky, by se dal shrnout do jedné věty - HTC Touch HD je "jen" HTC Touch Diamond s větším displejem a bez ovládacího prvku. Druhý, oblíbený hlavně u příznivců HD-čka, je paradoxně dost podobný, ale vyskytuje se v něm mnohem více superlativů.

Parametry zařízení


S tvrzením, že zařízení HTC Touch HD patří mezi nejvybavenější mobilní přístroje dneška, nebudou souhlasit snad jen ultra-nároční čtenáři toužící po gigahertzových procesorech a desítkách gigabytů paměti hned v základu. Pravda, vývoj jde velmi rychle kupředu a co je skvělé může být již zítra poněkud "out", ale pro většinu uživatelů bude výkon zařízení dostatečný po velmi dlouhou dobu.




Hardwarová specifikace zařízení je dost podobná dvojici starších krasavců od HTC, Diamondu a Raphaelu, takže v mnoha ohledech budou recenze podobné. Zcela shodný je ve všech případech použitý procesor Qualcomm MSM7201A, taktovaný na 528 MHz. Výkon procesoru si mění systém automaticky, není možné tak učinit ručně, ale automatika funguje spolehlivě a bez problémů. Subjektivně mi přišel Touch HD svižnější než Diamond, což je trochu s podivem vzhledem k rozdílnému rozlišení obou přístrojů, ale dost možná v tom bude mít prsty lepší optimalizace systému. V každém případě je výkon procesoru plně dostačující pro snad všechny činnosti, které byste chtěli s tímto zařízením vykonávat.




Pro data, aplikace i běh programů je v zařízení instalována dvojice pamětí. Paměti FlashROM, která bez problému překoná i výpadky v napájení, je v zařízení hned 512 MB (z toho po hard resetu volných špičkových 294 MB), podobně velkorysý byl výrobce i u RAMky, které do každého zařízení nadělil 288 MB (po HR volných 132 MB). Na rozdíl od Diamonda je to z pohledu integrovaných pamětí vše, díky microSDHC slotu zvládající bez problémů i největší dostupné karty se ale do problémů s místem dostanete jen obtížně.




Z tvrzení, že nádherný širokoúhlý WVGA displej s rozlišením 800 x 480 bodů a úhlopříčkou 3,8 palců (96 milimetrů) je bezesporu tím nejzářivějším klenotem zařízení, se stalo již poměrně omšelé klišé, stačí ale krátký pohled na reálný přístroj a musíte uznat, že něco na tom tvrzení prostě bude. Displej se prostě povedl a slovy se jen obtížně dá dostatečně popsat, to se musí vidět. Je zcela zarovnán s rámečkem, a tak nic nebrání tomu využít ho v maximální možné míře pro ovládání prsty. A to nejen ve speciálním rozhraní HTC TouchFLO 3D (více o tomto rozhraní najdete v tomto článku), ale obecně v jakékoliv aplikaci. Fyzické rozměry displeje to umožňují, a tak jsem stylus poprvé vytáhl snad až při závěrečném focení; předtím prostě nebyl potřeba. Zcela určitě k tomu přispívá i neobyčejně citlivá dotyková vrstva. Je sice (na rozdíl od iPhonu) stále jen odporová, pro aktivaci je tedy nutné vyvinout určitý tlak, ale i s ochrannou fólií bylo ovládání jednoduše skvělé.




Podobně jako ostatní novinky od HTC umí i Touch HD regulovat podsvícení zcela automaticky podle okolních podmínek. Využívá k tomu senzoru umístěném na přední straně zařízení v oválku v reproduktoru. V případě, že si raději podsvícení nastavujete sami (automatický senzor je někdy až příliš velkorysý), můžete tak učinit v deseti stupních odděleně pro nabíjení i provoz na baterie. Sympatická je nízká intenzita podsvícení při nastavení nejnižší úrovně (i při takovém nastavení se podsvícení zcela nevypne, což svádí k myšlence, že byl v zařízení použitý transmisivní typ displeje), v tmavém prostředí či naprosté tmě vás nebude příliš silné světlo bodat do očí. A nakonec dodám, že v přímém srovnání s Diamondem byly na HDčku nepatrně teplejší odstíny barev, ale to je skutečně detail.




Základní orientace displeje je na výšku, ale v některých aplikacích je možné díky gravitačnímu senzoru měnit orientaci automaticky podle naklonění celého přístroje. Bohužel, automatika je omezena jen na velmi úzký okruh aplikací (např. Opera Mobile či HTC Album), pokud chcete pracovat v režimu naležato i jinde, musíte k tomu využít drobný trik, př kterém musíte akci otočení displeje přiřadit jedinému dostupnému konfigurovatelnému tlačítku (dlouhý stisk tlačítka pro příjem hovoru). Při návratu na hlavní obrazovku se ale orientace automaticky vrátí do výchozího nastavení.




Sledování videa je na zařízení HTC Touch HD skutečným požitkem. Přímo v základu sice není žádná aplikace schopná přehrávat filmy v klasickém formátu DivX nebo Xvid, ale jen MP4 nebo WMV, nicméně s vhodným pomocníkem (v mém případě aplikací CorePlayer Mobile) si s nějakou konverzí nemusíte lámat hlavu. V testu přehrávání na testovacím souboru dosáhl Touch HD výsledku 103%, což sice není úplně perfektní, ale je to rozhodně výrazně lepší než u XPERIE (84%) mající stejný displej nebo jen o trochu horší než Touch Pro mající klasický VGA displej s rozlišením 640 x 480 bodů. Při reálném používání jsem nikdy neměl potřebu především serály nijak optimalizovat, kvalita a plynulost přehrávání byla dostatečná. Pokud si přeci jen potrpíte na maximální plynulost i v nejdynamičtějších scénách, můžete zkusit například velmi jednoduchý nástroj pro konverzi filmů do formátu MP4 nazvaný HTC Touch HD Video Converter, který zároveň řeší i potřebu další aplikace pro přehrávání. Výsledný MP4 soubor totiž bez problémů a plynule zvládne přehrát předinstalovaná aplikace HTC Album.

Testovací soubor ve formátu DivX má rozlišení 640x352 bodů, datový tok 1024 kbit/s, 24 snímků za vteřinu a stereozvuk 44,1 kHz při 127 kbit/s, jedná se o dynamickou upoutávku na film Matrix.

Zvukové dovednosti HTC Touch HD jsou na úrovni. Hlavní reproduktor umístěný na zadní straně zařízení je kvalitní a dokáže hrát hodně (a tím myslím skutečně hodně:) nahlas, což oceníte nejen během přehrávání vyzváněcího tónu telefonu, a dokonce je k dispozici i funkce pro automatickou regulaci hlasitosti, která podle potřeby zvuk buď zesílí, nebo zeslabí. Navíc je umístěn šikovně v horní části zařízení, hned vedle lehce vyvýšené stříbrné "ozdoby", takže hraje nerušeně i v ruce nebo na stole. Sluchátkový výstup s klasickým konektorem 3,5 milimetrů jsem již chválil i když pro pořádný hudební zážitek si musíte připojit jiná než dodávaná sluchátka; ta hrají hodně slabě (míněno špatně, nikoliv potichu). Po připojení kvalitnějších špuntíků od Sony nebo dokonce studiových sluchátek od Sennsheiseru je kvalitativní skok obrovský a poslech hudby se stává zážitkem. Navíc je výstup zcela bez šumu, nevzpomínám si na podobně kvalitní a čistý zvuk z mobilního zařízení. Když k tomu přičtu integrovaný desetipásmový grafický equalizér, který se aktivuje automaticky po připojení sluchátek (lze to ale potlačit), nechybí mi v této oblasti už vůbec nic. Jako poslední jsem si nechal záznam zvuku prostřednictvím integrovaného mikrofonu, kde Touch HD poskytuje výborné služby při přímém záznamu a velmi dobré při záznamu ze vzdálenosti přibližně 5 metrů (viz. zvukové ukázky záznamu (4,35 MB)). Navíc je k dispozici funkce automatické regulace úrovně hlasitosti pro záznam různé intenzity. Celkově se nebojím označit zvukové schopnosti zařízení jednoduše za vynikající.




Možnosti komunikace jsou u HD-čka více méně shodné s tím, co nám nabízí jeho předchůdci HTC Touch Diamond i HTC Touch Pro. K dispozici je mnoho různých druhů připojení a všechny se během testování ukázaly jako bezproblémové. Základem pro synchronizaci se stolním počítačem je připojení pomocí USB kabelu. I když je v zařízení speciální ExtUSB konektor, je díky své zpětné kompatibilitě možné použít pro synchronizaci libovolný kabel s miniUSB konektorem. Ihned po propojení počítače a zařízení se na displeji zařízení objeví praktický dialog, kde si můžete vybrat typ připojení - ActiveSync pro synchronizaci nebo Disk Drive (Mass Storage) pro přenos souborů na paměťovou kartu (stejně jako Touch Pro nabízí i HD-čko třetí možnost určenou pro rychlou aktivaci funkce Sdílení Internetu). Rozdíl je i v rychlosti, testovací 100 MB velký RAR soubor se v režimu ActiveSync kopíroval na zařízení do hlavní paměti 85 vteřin (na 8GB paměťovou kartu pouze 47 vteřin), při připojení paměťové karty jako Disk Drive to trvalo pouze 27 vteřin. Pokud ale používáte druhý jmenovaný režim, po dobu připojení k počítači není paměťová karta na zařízení k dispozici.




Druhým komunikačním kanálem je Bluetooth, přesně řečeno Bluetooth verze 2.0 s EDR. Ovládací aplikace je z dílny Microsoftu, která sice není tak propracovaná jako konkurenční produkty, ale i tak nabízí mnohem širší možnosti než předchozí verze včetně automatického vypnutí režimu zjistitelnosti nebo lepší podporu přenosu souborů. Testoval jsem synchronizaci přes Bluetooth, přenos souborů s notebookem i jiným kapesním zařízením (E-TEN Glofiish V900 a XPERIA X1), stereosluchátka (HP), headset (Bluetrek G2) nebo připojení k Internetu a všechno fungovalo bez jediného problému. Někdy to sice vyžadovalo trochu si pohrát s nastavením, ale nakonec se mi podařilo rozchodit všechno, co jsem zkoušel nebo používal.




Pro zajímavost uvádím i kompletní přehled podporovaných Bluetooth profilů. Trochu překvapivě zmizel FTP profil, ale na běžný přenos jednotlivých souborů to nemělo žádný vliv.
  • A2DP (Advanced Audio Distribution Profile)
  • HSP (Headset Profile)
  • HFP 1.5 (Handsfree Profile)
  • PAN (Personal Area Networking Profile)
  • HID (Human Interface Device Profile)
  • OPP (Object Push Profile)
  • BPP (Basic Printing Profile)
  • SAP (SIM Access Profile)
  • AVRCP (Audio/Video Remote Control Profile)
  • DUN (Dial-up Profile)
  • PBAP (Phonebook Access Profile)
  • SPP (Serial Port Profile)
  • SDAP (Service Discovery Aplication Profile)

Nakonec zbývá bezdrátová síť WLAN podporující standard B a G, díky které se můžete připojit (nejen) k většině veřejně dostupných přístupových bodů rychlostí až 55 Mbit/s. Konfigurační aplikace je trochu lepší než jen standardní od Microsoftu, navíc se na rozdíl od předchozích zařízení nepatrně změnila hlavní konfigurační obrazovka, nabízí přehledné informace o připojení, podporu LEAP protokolu a podporu pro stažení certifikátu. Potěší možnost nastavit si ve třech úrovních poměr mezi výkonem a výdrží. A k tomu se váže asi největší překvapení, a sice vynikající citlivost antény. Už v nejúspornějším režimu to běhalo jak na drátkách a když jsem zapnul nejvyšší výkon, chytil jsem v jeden okamžik 16 zařízení, zatímco na Diamondu jich bylo jen 6. Jinými slovy opět nádhera.




Velmi příjemné překvapení na nás čeká při popisu baterie a výdrže zařízení. Papírově to sice nevypadá nijak extra, vyměnitelný Lithium-Ion Polymerový akumulátor s kapacitou 1350 mAh mi z počátku přišel jako podcenění situace, ale v praxi podal Touch HD výborný výkon. I při intenzivnějším běžném používání (push email, internet, telefonování) neměl problém fungovat od rána jednoho dne do večera druhého, při klidném provozu a manuálním nastavení nízké úrovně podsvícení vydržel i celý víkend. Samozřejmě pokud jsem do hry zapojil multimédia, spotřeba šla rapidně nahoru a výdrž dolů, ale to je tak trochu očekávaná vlastnost každého mobilního zařízení. Pokud chcete šetřit maximum energie, lze zařízení dlouhým stisknutím tlačítka pro zapnutí zcela vypnout. A ještě jedna věc stojí za zmínku - názory na škodlivost častého krátkodobé dobíjení zařízení při synchronizaci USB kabelem se sice různí, ale přesto někoho možná potěší možnost dobíjet z USB jen pokud je zařízení vypnuté.
  • Standardní test běžného používání, max. podsvícení - test nedokončen ani na několikátý pokus
  • Přehrávání videa, max. podsvícení - 4h 00m
    (použit program CorePlayer a přehrával se neoptimalizovaný díl seriálu Grey's Anatomy v DivX)
  • Zapnuté GPRS, max. podsvícení, bez zatížení - 7h 40m
  • Zapnutý Bluetooth, max. podsvícení, bez zatížení - 7h 55m
  • Zapnuté WiFi, max. podsvícení, max. výkon WiFi, soustavný PING - 3h 01m

Při pohledu na výsledek benchmarků si můžeme všimnout, že Touch HD vydržel +/- stejně dlouho jako Touch Pro a přibližně o 30-40% déle než Diamond. Tyto syntetické testy jsou ale jen pro srovnání, reálné používání je jiná káva a tam mi přišlo, že HD je opět skvělé.




Další zajímavou vlastností zařízení je integrované FM rádio s frekvenčním rozsahem 87,5 - 108 MHz, které slouží pro ukrácení dlouhé chvíle příznivcům rozhlasového vysílání. Jen je nutné mít k zařízení připojena sluchátka, která slouží jako anténa. Díky ovládací aplikaci si můžete přepínat mezi mono- a stereofonní reprodukci, mezi zvukovým výstupem do sluchátek nebo do reproduktoru, případně si 20 nejoblíbenějších stanic uložit do paměti pro snadné vyhledání.




Nakonec zbývá již lehce zmíněný gravitační senzor, pomocí kterého je možné měnit orientaci displeje (na výšku / na šířku) prostým pootočením zařízení. Využití je ale mnohem širší, hrami počínaje (přímo na zařízení je pro demonstraci hra Teeter) a různými měřícími programy konče. Aplikací využívajících gravitační senzor je už pěkná řádka a stále vznikají další a další, takže se ze senzoru stává užitečný pomocník. Gravitační senzor je navíc možné kalibrovat, takže by se vám nemělo stát, že bude automatické otáčení či ovládání aplikací dělat neplechu.



reklama