Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Auto-Moto
Mobilní telefony
Notebooky  |  Tablety
Příslušenství
Wearables  |  Ostatní
Svět hardware  |  Digimanie  |   TV Freak

Velká recenze zařízení Samsung Omnia SHG-i900

3.12.2008, Pavel Koza, recenze
Pokud by platila úměra, že čím je zařízení horší, tím více je na něj potřeba upozornit formou reklamy, po elegánovi z dílny Samsungu pojmenovaném jako Samsung Omnia SGH-i900 by neštěkl ani pes.

Parametry zařízení


Samsung Omnia je další z dlouhé řady velmi dobře vybavených zařízení, které nabízejí téměř vše, co si můžete přát. Jistě, chybí mu klávesnice, ale byl by samozřejmě nesmysl označit to jako nedostatek, Omnie je prostě zařízení BEZ integrované hardwarové klávesnice:). Ve všech ostatních vlastnostech se ale řadí ke skupině nejlepších zařízení s Windows Mobile, a to nejen díky svým zajímavým multimediálním schopnostem.




První mírné překvapení na nás čeká u procesoru. Místo dnes asi nejpopulárnější jednotky od Qualcommu (o tom, že Samsung sám vyráběl mobilní procesory nemluvě:) je v Omnii integrován procesor PXA312 od Marvellu taktovaný na 624 MHz. To samo o sobě slibuje nekompromisní výkon a na zařízení je to skutečně poznat. Odezvy jsou bleskurychlé a zařízení se jen málokdy zamyslí na trochu déle, než je příjemné. Bohužel není v systému zahrnuta podpora pro uživatelskou změnu rychlosti, musíme se spolehnout pouze na automatiku. Procesor má k dispozici "pouze" 128 MB RAM (volných je 61 MB), což například v porovnání s nedávno recenzovaným HTC Touch Pro a jeho 288 MB to působí až trochu úsměvně, nicméně osobně jsem se do problémů s nedostatkem RAM nikdy nedostal a soudě podle diskuzí to netrápí ani ostatní majitele a uživatele zařízení. Podobně ani 256 MB FlashROM pro systém a data nevypadá jako výhra (volných je k dispozici 66 MB), to bychom ovšem museli zapomenout na 8, nebo dokonce 16 GB další FlashROM paměti označené jako "Moje úložiště", kam se vám vejde nepřeberné množství písniček nebo filmů.




Moje úložiště se v systému tváří jako paměťová karta a tímto způsobem k ní také můžete přistupovat. Pomocí dodávané utilitky nazvané "Režim připojení USB" si můžete Moje úložiště (nebo paměťovou kartu, pokud nějakou používáte) nastavit jako velkokapacitní paměťové zařízení. Po připojení zařízení k počítači USB kabelem se tento prostor objeví na stolním počítači jako USB disk, na který snadno nakopírujete požadovaná data maximální rychlostí 3,5 MB/s. To sice není nijak závratná rychlost, ale standardní 700 MB velký film to přechroupe během necelých 4 minut; rychleji to jde pouze na kartu a to ještě ve čtečce přímo ve stolním počítači. Pro případ, že nastane s úložištěm nějaký problém, máte k dispozici utilitku pro jeho naformátování. Ta navíc zvládne zformátovat i paměťovou kartu, což jako vlastnost systémového nástroje rozhodně není obvyklé.




Pro příznivce sledování videa připravil Samsung příjemnou novinku. Zařízení je totiž jako první zařízení s Windows Mobile vůbec certifikováno pro přehrávání filmů ve formátu DivX a součástí systému je i přehrávač. Stačí jen vzít nějaký neoptimalizovaný film, přehrát ho na zařízení a můžete se začít dívat. Kvůli benchmarku jsem zkusil nainstalovat i CorePlayer 1.2.5 a výsledkem byl špičkový výsledek 202%. Přesto bych ale klasické přehrávání neoznačil jako špičkové, jen jako VELMI dobré, není to prostě úplně 100% plynulé tak, jak bych podle výsledku testu očekával. Sledování vašich oblíbených seriálů cestou do školy nebo do práce to ale v žádném případě nevadí a je to jedna z činností, kde naplno využijete možnosti širokoúhlého displeje.

Testovací soubor ve formátu DivX má rozlišení 640x352 bodů, datový tok 1024 kbit/s, 24 snímků za vteřinu a stereozvuk 44,1 kHz při 127 kbit/s, jedná se o dynamickou upoutávku na film Matrix.


Samotný širokoúhlý WQVGA displej s rozlišením 400x240 bodů, úhlopříčkou 3,2 palce (81 milimetrů) a schopností zobrazit najednou 65 tisíc barev je hodně povedený. Není sice tak oslnivý, jako VGA nebo dokonce WVGA displej použitý v HTC Touch HD, ale i tak nabízí pěkné pokoukání. Barvy jsou laděné do teplejších odstínů, proto bílá není 100% bílá, ale míra zabarvení je jen velmi mírné a bez přímého srovnání si ničeho nevšimnete. K nastavení podsvícení slouží praktický aplet z vlastní dílny Samsungu, s jehož pomocí si můžete vybrat buď jednu z dvanácti úrovní (nastavení je společné pro nabíjení i provoz na baterii), nebo automatické nastavení pomocí čidla podle okolních podmínek. Automatika funguje slušně a fungoval jsem na ní celou dobu testování a používání zařízení. Trochu nepříjemná je ale minimální úroveň podsvícení, protože i když podsvícení nastavíme na minimum, svítí displej jako lucerna a tak především v tmavém prostředí zbytečně plýtváme energií.




Druhou zajímavou vlastností displeje je automatické přizpůsobení orientace podle natočení celého zařízení díky pohybovému čidlu. Pravda, dnes už to není nijak unikátní vlastnost, ale Omnie displejem otáčí tak trochu víc na efekt. Místo klasického a prostého "bliknutí" je transformace animována a k dispozici máte hned šestici efektů, mezi kterými si můžete vybrat ten nejhezčí, nebo vás zařízení při každém přetočení může náhodně překvapit. Vedlejším efektem animace je i skutečnost, že ač při současném testování Diamonda a Omnie bok po boku byla Omnie ve všech případech buď stejně pomalá nebo dokonce o trochu pomalejší (bráno od počátku otáčení zařízení po kompletní přetočení displeje) než Diamond, díky pocitu, že se "něco děje" mi subjektivně přišla Omnie mnohem rychlejší a z omylu mě vyvedlo právě přímé porovnání. Na rozdíl od HTC je navíc možnost otáčení dostupná kromě focení ve všech programech a aplikacích.




A do třetice displej, protože se ho týká ještě jedno unikum. Vibrační vyzvánění už dnes nikoho nepřekvapí, ale vibrační odezva displeje po doteku, to je jiná káva. A to dokonce lokalizovaná vibrační odezva s pěti stupni intenzity, protože zařízení zavibruje podle toho, kde přesně se displeje dotknete. Není to samozřejmě na milimetr přesné, ale přibližné místo dotyku poznáte stoprocentně. Navíc pokud vás vibrace na displeji nezaujmou, můžete je snadno vypnout. Jako poslední je k dispozici i TV Out výstup, pro jehož využití je ale nutné zakoupit speciální kabel. Ten však nebyl v době psaní této recenze v prodeji a tak jsem tuto vlastnost bohužel nemohl otestovat.




Velký kombinovaný reproduktor na přední straně Omnie slibuje dostatečně kvalitní zvuk a praxe to jen potvrdila. Na rozdíl od Diamonda je zvuk nejen čistý, ale na nejvyšší úroveň i dostatečně hlasitý, což oceníte především při telefonování v rušnějších ulicích. Orientace reproduktoru na přední straně zařízení navíc zajistí maximální kvalitu i pokud je zařízení držené v ruce nebo položené na stole. Trochu horší to bylo s hlasitostí při poslechu přes výstup na sluchátka, ale díky speciálnímu triku je možné snadno maximální hlasitosti nejen sluchátek, ale obecně libovolného zvukového výstupu upravit podle svých potřeb. Samotný výstup na sluchátka je řešen formou speciálního konektoru sdíleného jak sluchátky, tak synchronizačním kabelem, klasickou zdířku na 2,5 mm nebo 3,5 mm budete hledat marně. Naštěstí je přímo v balení přibalena i redukce na klasický 3,5 mm konektor, a tak si oblíbené písničky můžete vychutnat nezkresleně s libovolnými kvalitnějšími sluchátky na uších. Z toho důvodu není kvalita přibalených sluchátek klíčová, ale když už je v balení máme, proč je neotestovat?

Přibalená sluchátka jsou na první pohled zvláštní, ale hrají překvapivě dobře! Bavíme se samozřejmě v relaci přibalovaných sluchátek v hodnotě jednotek dolarů za kus a nikoliv o špičkových sluchátkách v ceně samotného zařízení:). Přibalená sluchátka dobře basují, z výšek netahají uši a když to zkombinujeme s primitivním, ale funkčním equalizerem ve výchozím programu pro přehrávání písniček Touch Player, získáme velmi kvalitní poslech hudby bez nutnosti dalších investic. Drobnou nevýhodou je jistá úroveň šumu, ale kromě nejtišších pasáží není tato vlastnost nijak rušivá.

Jako poslední zbývá probrat mikrofon umístěný na spodní hraně zařízení. Není na něm nic zvláštního, automatická regulace úrovně hlasitosti sice chybí, ale jeho citlivost je pro přímé nahrávání skvělá a poradí si i s nahráváním hlasu z několika metrů, i když tam už kvalita trochu pokulhává.

Komunikační schopnosti zařízení jsou, podobně jako u Diamonda, na špičkové úrovni. Základem je opět USB a komunikace přes USB kabel. Bohužel, Samsung jako jeden z posledních Mohykánů neustále trvá na svém nestandardním konektoru, takže je nutné používat výhradně kabel dodávaný spolu se zařízením a nikoliv mnohem praktičtější miniUSB. Pro připojení nabízí zařízení dva režimy - ActiveSync a Velkokapacitní paměťové zařízení. První jmenovaný slouží pro klasickou synchronizaci se stolním počítačem a práci se soubory jak přímo v zařízení, tak i na paměťové kartě. Druhý režim zpřístupní pouze Moje úložiště (nebo paměťovou kartu, pokud je v zařízení nainstalována a ze seznamu vyberete právě ji) jako Velkokapacitní paměťové zařízení, takže je možné soubory přenášet i na zařízení bez ActiveSync nebo WMDC a to navíc o trochu rychleji než klasickou cestou. Testovací 100 MB velký RAR soubor se v režimu ActiveSync kopíroval na zařízení do 8 GB velkého úložného prostoru 48 vteřin, při připojení jako Velkokapacitní paměťové zařízení to trvalo pouze 32 vteřin. Pokud ale používáte druhý jmenovaný režim, po dobu připojení k počítači není osmigigabytový úložný prostor (nebo paměťová karta) na zařízení k dispozici, prostě zmizí a má ji pro sebe k dispozici pouze stolní počítač.




Prvním modulem pro bezdrátovou komunikaci je Bluetooth 2.0 s podporou EDR. Ovládací aplikace je z dílny Microsoftu a i když v porovnání s ostatními nejde o nijak propracované prostředí, k základním operacím stačí. Navíc nabízí jednu příjemnou novinku, kterou je automatické "chytré" párování s handsfree nebo stereosluchátky pomocí přednastavených kódů. Osobně jsem zkusil oboustranný přenos souborů mezi Omnií a Diamondem, mezi Omnií a notebokem Asus M50Sv i Asus EEE, synchronizaci přes Bluetooth s WMDC, připojení notebooku k internetu, připojit stereosluchátka (HP) pomocí Bluetooth Stereo Headset (A2DP) profilu a headset (Bluetrek G2) a skoro všechno fungovalo bez problémů. Jediné místo, kde jsem narazil, byla synchronizace s EEE a Windows XP. Zařízení nebylo schopno vyzískat ActiveSync port, pouze sérový port (což vypadá jako jedno a to samé, ale není:) a i přes několikahodinovou snahu jsem nebyl schopen to úspěšně rozchodit, prostě si nerozumí s Widcomm ovladačem; s ovladačem od Microsoftu si Omnia prý poradí.




Nakonec nám zbývá bezdrátová síť WLAN podporující standard B a G, díky které se můžete připojit (nejen) k většině veřejně dostupných přístupových bodů rychlostí až 55 Mbit/s. Konfigurační aplikace je naprosto primitivní, k dispozici je pouze výchozí ovladač jako známe ze všech ostatních Windows Mobile zařízení. Jediná možnost dalšího nastavení je zapnutí úsporného režimu, kdy se WiFi automaticky vypne po dobu, co je zařízení v režimu spánku, a tím šetří energii. Ani v tomto případě jsem nenarazil na problémy, připojil jsem se k několika různým AP doma i ve městě a funkčnost byla OK. To se ale nedá říci o citlivosti, která by mohla být větší. V porovnání s Diamondem je na tom Omnie podobně, ale pouze v případě, že je WiFi v Diamondu v úsporném režimu. Pokud se zapne plný výkon, je rozdíl znatelný, Diamond vždy našel v okolí mnohem více přístupových bodů, nežli Omnie.




Po odejmutí zadního krytu objevíme Lithium-Ionovou baterii s kapacitou 1000 mAh. To je jen o 100 mAh více, než má Diamond, a v praxi je to bohužel poznat. Po odejmutí zadního krytu objevíme Lithium-Ionovou baterii s kapacitou 1440 mAh. Je to sice více, než u Diamondu, ale i tak budete až na velmi vzácné výjimky muset Omnii nabíjet každý den. Sice vydrží o pár hodin déle než Diamond, ale až na dva dny v kuse to většinou nedotáhne. Protože mě ale velmi dobré multimediální schopnosti "sváděly" sledovat filmy, poslouchat písničky a hodně fotit, osobně jsem dobíjel každou volnou chvilku, protože stačí jeden čtyřicetiminutový díl seriálu, chvíle brouzdání přes WiFi, něco málo fotek a dva telefonáty a baterie je se silami zhruba na 60% plné kapacity. A protože dobíjení přes USB kabel zlobilo, nabíjel jsem výhradně přes zdroj elektrické energie.




Poměrně zajímavé jsou speciální možnosti šetření s energií. V panelech Nastavení si můžete nastavit vypnutí LCD displeje během hovoru, vypnutí displeje po připojení TV Out kabelu, úsporný režim při přehrávání videa a již výše zmiňovaná možnost vypnutí WiFi modulu, pokud zařízení přepne do režimu spánku.




Protože zařízení neobsahuje integrovanou hardwarovou klávesnici, je vkládání znaků možné pouze prostřednictvím softwarových klávesnic. Kromě výchozí systémové jsou k dispozici i tři SIP panely z dílny Samsungu. Jedná se o klasickou QWERTY klávesnici, zjednodušenou klávesnici a numerický blok. Všechny klávesnice fungují bez problémů i při orientaci displeje na ležato a tak není problém snadno psát i oběma palci najednou. A nesmíme zapomenout ani na optický joystick, který umí fungovat i v režimu jako klasická myš a který je pro ovládání velmi přínosný.




Integrované FM rádio není v mobilním zařízení už žádná zvláštnost a tak se nad jeho přítomností v Omnii nemusíme nijak extra dojímat. Jedná se o vcelku klasické FM rádio s frekvenčním rozsahem 87,5 - 108 MHz a podporou RDS. Bohužel ke svému fungování vyžaduje připojená sluchátka, takže i když je možné zvukový výstup přesměrovat do hlasitého reproduktoru, stejně musíte mít připojena sluchátka jako anténu. Kromě klasického seznamu rádií, který nejrychleji naplníte relativně pomalou funkcí automatického hledání, máte k dispozici i dvě šestice oblíbených stanic přímo na hlavní obrazovce přehrávače pro rychlou volbu. Jako zajímavou a pro někoho praktickou funkci, jako bonus na závěr, nabízí Samsung možnost záznamu vysílání ve formě MP3 (zde je krátká ukázka (235,73 KB)), své oblíbené pořady nebo písničky si tak snadno zaznamenáte a přehrajete později, nebo například nastavíte jako vyzváněcí tón. Součástí rádia je i jednoduché nastavení místa, kde posloucháte, a dále i některých vlastností jako automatické vypnutí a zapnutí reprodukce během telefonování nebo umístění zaznamenaných souborů.




Na úplný závěr naší procházky po základních vlastnostech zařízení zde mám pohybové čidlo, které v závislosti na naklonění nebo natočení zařízení umí otočit displejem tak, abyste neustále měli orientaci správně nastavenou. Na rozdíl od Diamonda funguje otáčení skutečně všude, efektní rotaci jsme si popsali už dříve v textu. Citlivost senzoru si můžete nastavit v pěti úrovních podle vlastní chuti, pro lepší kontrolu umí zařízení změnu orientace displeje oznámit i krátkým zavibrováním. Hra jako je na HTC Teeter na Samsungu sice chybí, zato zvládá docela příjemnou a milou funkci nazvanou "Společenská pauza", kdy se převrácením zařízení displejem k zemi automaticky ztlumí aktuální zvuk. Celkově hodnotím pohybové čidlo kladně a i když se čas od času přetočilo zbytečně, neměl jsem potřebu ho vypínat.


reklama