Velká recenze zařízení FSC Pocket LOOX C550

Parametry

Nyní si povíme o tom, co vlastně LOOX C550 umí a co svým uživatelům nabízí. Hned na úvod ale mohu konstatovat, že pokud znáte předcházející model LOOX 720, případně již recenzovaný nový LOOX N520, bude to pro vás jen celkem nudné "opáčko". Rozdílů totiž není mnoho.

Zařízení pohání příznivcům LOOXů dobře známý procesor Intel XScale PXA270 taktovaný na 520MHz. Jako každý správný LOOX s výkonnějším procesorem však i C550 zvládne pomocí apletu v Nastavení výkon procesoru regulovat ve třech statických a jednom automatickém režimu (podle programu Pocket Hack Master pracuje procesor na frekvencích 520MHz, 416MHz a 208MHz). Pro většinu aplikací je totiž 520MHz zbytečně moc a tak lze snížením výkonu dosáhnout příjemného prodloužení výdrže na baterie. Na nastavení mi vadila jen jedna drobnost, a sice že pokud se zařízení úplně vybije a vypne, po znovunabití se rychlost procesoru vždy vrátila na Auto. Kvůli tomu jsem musel opakovat všechny testy výdrže... Paměti je v zařízení 128MB FlashROM a 64MB RAM, což je pro Windows Mobile 5 tak akorát. Pro potřeby uživatele není samozřejmě k dispozici plná velikost, nýbrž po HW resetu zjištěných 75,96MB FlashROM pro data a aplikace a 35,22MB RAM pro běh aplikací.

Pokud budeme věřit tomu, že pomalé FlashROM paměti byly hlavním důvodem, proč FSC nedotáhli projekt upgrade na Windows Mobile 5 pro své LOOXe řady 700, v případě C550 nemusíte mít o rychlost tohoto typu paměti strach. Ze všech dosud testovaných zařízení s Windows Mobile 5 nabízí LOOX C550 jeden z nejrychlejších zápisů do FlashROM, což je při používání skutečně poznat. Se čtením to už tak slavné není, ale i tak mi v praxi prostě C550 subjektivně přišla velice rychlá. Pro srovnání nabízíim i výsledky srovnávacího testu rychlosti práce s pamětí.

Displej zařízení se povedl. Na první pohled upoutá intenzivním jasem, který je softwarově možné nastavit v jedenácti krocích, bohužel pouze společně pro provoz na baterie i během dobíjení. Barevné ladění je spíš do teplých odstínů, což má za následek nepatrný nádech do žluté barvy, ovšem pokud nemáte možnost srovnání například se "studeným" Acerem n300, žádného problému si nevšimnete. Syté barvy naopak oceníte při prohlížení fotek, vyapadají naprosto úžasně. Jinak jde o klasický TFT displej s rozlišením 480x640 bodů, který je schopný zobrazit najednou 65 tisíc barev. Úhlopříčka displeje je 91 milimetrů, drobnou vadou na kráse jsou až příliš široké černé okraje. Dotyková vrstva je velmi citlivá, ovšem pokud nepoužijete ochrannou fólii, není klouzání stylusem úplně plynulé a podle mého názoru bude displej náchylnější k poškrábání (netestováno, zařízení nebylo moje:) Na rozdíl od LOOX 720 naštěstí displej netrpí "stínem" při rychlém pohybu stylusem na šedých plochách, takže celkový dojem je skutečně velmi dobrý.

Asi vás nepřekvapí, že i v tomto případě jsou zvukové schopnosti zařízení tvořeny klasickou trojkombinací reproduktor / výstup na sluchátka / mikrofon. Začneme klasickým výstupem na slucháta o průměru 3,5 milimetrů. První, čeho si po připojení nějakých kvalitnějších sluchátek všimnete (v mém případě Koss Porta Pro a Sennheiser HD 600), je nulový šum, který nezačne rušit ani během reprodukce. Pro citlivé uši skutečný požitek slyšet úplné ticho:) V Nastavení najdeme velmi propracovaný aplet pro nastavení zvuku, ve kterém si můžete připůsobit nejen hlasitost výstupu na sluchátka (tři úrovně), takže se bez obav můžete vydat i do velmi rušného prostředí, ale v devíti úrovních i intenzitu basů a výšek a dokonce i zapnout jakýsi pseudo 3D efekt. Každý posluchač si tak může nastavit přesně takový zvuk, jaký chce poslouchat. Integrovaný reproduktor je umístěn za kurzorovým ovladačem a tlačítky, což může vadit především při hraní her, kdy svými prsty blokujete zvuku volný pohyb směrem k vám a zvuk je zastřenější. LOOX sice nemá integrovaný telefon, ale kvalitní hlasitý odposlech oceníte například při navigaci. Díky vysoké maximální hlasitosti a v mezích možností dobré kvalitě nepředstavuje ani tento úkol pro LOOXe žádný problém. Poslední z trojice dovedností je schopnost zvukového záznamu. Opět je k dispozici sympatická nabídka konfigurace, konkrétně citlivosti mikrofonu ve třech pevných nebo jedné automatické úrovni. Díky mikrofonu a tlačítku pro záznam zvuku na boku přístroje se využití LOOXe jako diktafonu přímo nabízí a výsledek je jedním slovem skvělý. S rostoucí vzdáleností kvalita klesá, ale nijak dramaticky, hlas je stále naprosto jasný a zřetelný. Nejméně povedený je záznam hudby, ale na podobné využití není PDA obecně ten pravý nástroj. Jako obvykle přikládám několik ukázek záznamu zvuku (903,92 KB).

Stejně jako LOOX N520 má i toto zařízení utilitku nazvanou Audio Path. S její pomocí si můžete napevno nadefinovat, na jaká výstupní rozhraní bude zvukový tok směrován. Standardně je to tak, že pokud spustíte písničku, začne hrát z integrovaného reproduktoru. Připojíte sluchátka a zvuk se začne linout z nich. A tak dále a tak dále. Díky utilitce LOOX N520 si ale můžete nastavit, aby hrála sluchátka i reproduktor ZÁROVEŇ. Máte k dispozici celkem pět možností - sluchátka, integrovaný reproduktor, zesilovač, BT headset a výstup na kolébce. Je jen na vás, jakou kombinaci zvolíte.

Podobně jako LOOX 720 nabízí i tento LOOX velmi bohaté možnosti komunikace. Základním prvkem je samozřejmě nezbytné rozhraní pro komunikaci přes USB, které je přístupné přes zpětně kompatibilní (!) datový konektor na spodku zařízení. LOOX umí jak USB Klient, tak i USB Host, obě verze 1.1. Infračervený port umí komunikovat pouze rychlostí 115,2kbps, ale spolu se správným programem zvládne ovládat i spotřební elektroniku, což bylo úspěšně otestováno s programem Total Remote a LCD televizí Toshiba. Překvapení na vás čeká u Modrozubu verze 1.2 třída 2. Už i ve Fujitsu Siemens Computers dali vale Broadcomu (dříve Widcommu) a pro své zatím poslední PDA vybrali BT ovladač od Microsoftu. Díky AKU2 a profilu A2DP už zvládne i audio výstup na stereosluchátka ve velmi slušné kvalitě, ovšem PAN a další profily stále chybí. Osobně jsem testoval LOOXe s mým Dellem Latitude X1 (ActiveSync), mobilním telefonem Sony Ericsson T610 (dial-up), BT GPSkou NaviLock BT338 (serial) a BT stereosluchátky od HP a vše fungovalo bez problémů na první pokus. Podtrženo, sečteno - ovladač je sice od Microsoftu, ale pokud potřebujete jen nejběžnější funkce, nebudete s tím mít problém.

Jako poslední přichází na řadu WiFi. Na rozdíl od LOOX 720 umí nejen typ "B", ale i novější a rychlejší "G". Nicméně spíš než maximální teoretickou rychlost 54Mbit/s využijete možnost připojení k přístupovým bodům podporujícím pouze typ G. Mezi příjemné vlastnosti WIFi modulu patří možnost zapnout úsporný režim a šetřit tak energii (WiFi je skutečný žrout baterie), případně podpora LEAP (Lightweight Extensible Authentication Protocol), což je bezpečnostní schéma vyvinuté společností Cisco system. Samotná utilitka pro konfiguraci WiFi není moc sofistikovaná, od toho mají ve FSC program ConnectMobility-E2C. S jeho pomocí si vytvoříte a nakonfigurujete jakoukoliv síť chcete, počínaje ověřením (otevřená síť, sdílená síť, WPA-PSK a WPA), přes šifrování (žádné, TKIP, WEP), SSID, parametry TCP/IP, parametry proxy serveru až po nastavení VPN klienta od Microsoftu. Dosah a další parametry jsou srovnatelné s ostatními PDA s integrovanou WiFi-nou, v panelákovém bytě 3+1 s jedním AP od Asusu (WL-530G) byl signál dostatečný ve všech místnostech (ano, i na WC:), na problém jsem nenarazil ani při zabezpečeném přenosu.

V zařízení je integrována vyměnitelná a dobíjecí Li-ion baterie o kapacitě 1200mAh. To sice není moc, ale díky novince ve Windows Mobile 5 (možnosti použít plných 100% kapacity baterie pro normální fungování) to není žádná tragédie. Baterie je navíc dobíjena i při připojení přes USB kabel, takže pokud s sebou nosíte alespoň kabel, na "suchu" nezůstanete.

V praktickém testu výdrže dosáhl LOOX následující výsledky:

• Standardní test běžného používání, max. podsvícení - 2h45m
• Přehrávání videa, max. podsvícení - 3h11m
• Zapnuté WiFi, bez zatížení - 3h09m
• Zapnutý Bluetooth, bez zatížení - 4h12m

Poznámka: Vzhledem k chybě v Spb Benchmarku je při standardním testu zařízení po celou dobu maximálně vytíženo otevíráním velkého dokumentu ve Wordu, takže je výsledek nutné brát s rezervou - takto standardní používání PDA nevypadá.

Dosažené výsledky samozřejmě nejsou nijak oslnivé, ovšem je nutné mít na paměti, že při testech je vše zapnuto na maximum. Pokud snížíte rychlost procesoru, intenzitu podsvícení a případně zapnete různé šetřící režimy, pracovní doba se výrazně prodlouží.